banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

Promarněná příležitost vážné diskuse o změně klimatu

Pana Kříže vyprovokoval můj článek (viz Moldanovy bludné balvany, 51 Pro č. 2/2005, str. 59), který si však zřejmě nepřečetl stejně jako si nepřečetl publikaci mezinárodní pracovní skupiny o změně klimatu, o které podal zprávu Independent a o které jsem psal. Obojí není o globálním oteplování, jeho příčinách, projevech, důsledcích. V původní zprávě je těmto věcem věnován pouze úvod (1 strana), zatímco materiál přináší deset doporučení jak na probíhající a mimo jakoukoliv pochybnost dokázanou změnu klimatu je zapotřebí reagovat (25 stran). Změna klimatu je prostě tady, v současné době to svět bere na vědomí a diskutuje o tom, co s tím dělat.
Jednu z posledních debat na toto téma vedli v Mohuči 23. února George W. Bush a Gerhard Schröder, jejichž společné prohlášení začíná slovy: "Spojené státy a Německo rozšíří a posílí své aktivity s cílem zlepšit energetickou bezpečnost, redukovat znečištění ovzduší a emise skleníkových plynů a zároveň podpořit ekonomický růst".
Protože většina navrhovaných opatření má výrazné ekonomické dopady, člověk by očekával, že ekonom se bude zabývat právě těmito otázkami. To se však nestalo a tak Karel Kříž naprosto promarnil příležitost přispět k důležité diskusi, která by rozhodně měla u nás konečně začít.
Nejvíc zaráží to, že ekonom se naproti tomu vyjadřuje evidentně mimo svou kompetenci. Vyjadřuje se sice autoritativně, ale tvrdí nehoráznosti. Příklady: Klimatology, kteří publikují údaje o globální změně klimatu, kárá proto, že uvádějí "nekorektní data". Mohu pana Kříže i čtenáře 51 Pro ubezpečit, že naprostá většina publikovaných dat je velmi pečlivě prověřena. Pan Kříž soudí, že data o změně klimatu jsou publikována v "podřadných periodicích". Nevím, jestli kdy držel v ruce časopisy Science, Nature a jim podobné (a jestli ví něco o jejich indexech impaktu), kde je většina údajů o změně klimatu publikována. Obávám se, že podřadná periodika spíše publikují články podobné Křížovu. Nejpodivnější je asi argument, že klimatologové se odvažují prezentovat údaje o teplotě pro období, kdy nebyl ještě teploměr vynalezen. To snad bylo jenom pro zasmání.
Ve stejném čísle 51 Pro publikoval úvahu o souvislostech Kjótského protokolu Ivan Brezina (str. 44-45). I on si všímá uvedené publikace mezinárodní pracovní skupiny, ale podobně jako Kříž jediné úvodní stránky. Práci pak vytýká, že "nepřináší žádné nové poznatky týkající se změny klimatu". V tom má pravdu, úvodní stránka je ostatně pouhým výběrem citátů z obecně přijímaných autoritativních pramenů a přinést "něco nového" nebylo cílem, protože nešlo o vědeckou studii, ale materiál panelu politiků, průmyslníků a dalších veřejných činitelů. Důležitost zprávy je v jejich doporučeních, zaujímajících zbývajících 25 stran. Oba autoři naopak odmítají reálný základ obav ze změny klimatu, která probíhá před našima očima. Brezina (na rozdíl od Kříže) se alespoň namáhá najít pro své názory odůvodnění v literatuře, a opírá se o práce některých z přibližně 25 světových klimatologů, kteří nevěří tomu, co považuje za naprosto prokázané zbývajících 25 000 odborníků na tomto úseku. Nemá smysl v diskusi takto pokračovat, je o několik pater níže než se současně uvažuje. Dnes se řeší například otázky rychlosti světového oteplení (zdá se, že je vyšší, než se donedávna soudilo), o vazbě atmosféra – oceán (roste obava ze zásadní restrukturace oceánských proudů včetně Golfského), o míře stoupání hladiny moří (oceány hrozí zaplavit obrovská území).
Brezina zaměřuje pozornost na Kjótský protokol, který považuje za ekonomickou katastrofu. Uvádí mnoho let staré Nordhansovy výpočty obrovských nákladů, které jeho přijetí vyvolá. Dnes jsme ale zcela jinde: Existuje mnoho novějších studií, z nichž některé dokonce uvádějí čisté přínosy, nikoliv náklady. A navíc to není až tak důležité: Kjóto platí, některé státy odstoupily, jiné se snaží své závazky splnit, nedá se s tím mnoho dělat. Mnohem důležitější jsou úvahy na téma post-kjótského období (po roce 2008): Jaké parametry by měl mezinárodní režim mít? (Jisté je, že nějaký bude.) Jak se vyvarovat chyb Kjótského protokolu (jsou převážně jiné, než uvádí Brezina)? Jakou úlohu budou hrát USA, Čína, Indie? A pro nás zásadní věc: Jaký přístup zvolí Česká republika?
Jsem vděčen za to, že 51 Pro otevřelo diskusi. Jenom doufám, že se stane postupem doby konstruktivnější, než naznačily články pánů Kříže a Breziny.