banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

České pochybnosti o změnách klimatu jsou jen mrháním času

Britský Independent před pár dny otiskl zprávu Čelit hrozbě klimatu. Ta je svým způsobem převratná. Nejsou pod ní podepsáni ani ekologičtí aktivisté, ani to nejsou výsledky nové studie.
Politici vyzývají k činům na ochranu globálního klimatu. Autoři zprávy jsou členy mezinárodní pracovní skupiny Taskforce vedené bývalým ministrem britské vlády a americkou republikánskou senátorkou. Rekapitulují varování vědců, kterým se u nás na rozdíl od vyspělého světa jaksi nevěří. Změna klimatu již probíhá před našima očima, průvodními jevy jsou živelní pohromy, sucha, zvyšování hladiny moří. Taskforce chce najít cesty, jak nebezpečí čelit. Neřeší se, nakolik je globální oteplování způsobeno činností člověka, nýbrž se hledají opatření, jež by byla účinná a ekonomicky a sociálně únosná. Právě na tyto otázky jsou zaměřeny současné vzrušené debaty představitelů G8 na nejvyšší úrovni, jimž je především zpráva určena.
Taskforce navrhuje, aby svět přijal dlouhodobý cíl, že teplota se globálně nesmí zvýšit o víc než 2 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím před rokem 1750. Dle výsledků poslední vědecké studie zveřejněné v časopisu Nature můžeme do konce století očekávat zvýšení v rozmezí 2-11 °C. Nejnovější výzkum tedy udává podstatně silnější oteplení, než bylo dosud předpokládáno. Tak velké oteplení nemusí nastat v případě, že se učiní dostatečně razantní globální opatření. V těchto dnech se o tom vědci radí v anglickém Exeteru. Předpokládá se totiž, že pokud by se teplota zvýšila více, mělo by to katastrofální důsledky pro zásobování milionů lidí vodou či potravinami. Znamenalo by to i rozšiřování neobvyklých chorob. Bylo by zřejmě nutné vysídlit i rozsáhlé přímořské oblasti, nejen Nizozemsko, ale i New York. Taskforce vyzývá ke splnění přijatých mezinárodních závazků Kjótského protokolu. Zejména je však třeba dosáhnout dohody o účinném mezinárodním režimu pro období po r. 2012. Jenže taková dohoda by neměla smysl, kdyby se jí jako dosud - nezúčastňovaly USA, Austrálie a Indie nebo Čína.
Na národní úrovni navrhuje Taskforce ekonomická opatření: podporu nových energeticky efektivních technologií včetně výzkumu a vývoje, na něž se mají do roku 2010 zvýšit výdaje dvojnásobně. Dále je třeba odstranit dotace na fosilní paliva a prosazovat obnovitelné zdroje. Země G8 by měly do r. 2025 dosáhnout čtvrtinového podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie. Zemědělské dotace je nutno přesunout k energetickým plodinám, k péči o půdu a k ochraně biologické rozmanitosti.
ČR patří v přepočtu na jednoho obyvatele k největším světovým znečišťovatelům v produkci skleníkových plynů, které do velké míry způsobují současnou změnu klimatu. Proto musí být jednou z priorit vlády a naprostou prioritou energetické, dopravní či průmyslové politiky zmenšení emisí oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů. Cestou k ochraně před oteplením je především snížení energetické náročnosti ekonomiky. To je zásadní. Problém změny podnebí se dnes jednotlivé země pokoušejí řešit různě. USA se orientují na novou vodíkovou energetiku, do které investují. Evropské státy či Japonsko spíše posilují komerční uplatnění technologií víceméně známých - energeticky úsporných budov, spotřebičů, automobilů.
České pochybnosti o varování vědců před rozhodně nejzávažnější ekologickou hrozbou dneška jsou pravděpodobně světovou raritou. Nahraďme plytké diskuse o reálnosti globální změny klimatu vážnou debatou o tom, jak se jí bránit.

MF Dnes