banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

Klimatická změna je tu. A s ní povodně

Není pravda, že "vědecké poznání na otázku, zda a proč dochází ke globálnímu oteplování, prozatím odpovědět neumí" (LN 9. 2. 2002). Citovaný názor je v české kotlině sice rozšířený, ale nesprávný.

Mezivládní panel o změně klimatu publikoval svou obsáhlou zprávu, založenou na výzkumech tisíců vědců z celého světa a schválenou přísnou oponenturou vlád a mezinárodních organizací, před dvěma lety. Samozřejmě zůstávají i mezi přírodovědci takoví, kdo závěrům panelu nevěří, ale tak už to na světě chodí.
Mezivládní panel dospěl ke zjištění, že od roku 1861 se průměrná teplota zemského povrchu zvýšila o 0,6 stupně Celsia, přičemž 20. století bylo nejteplejší za minulých tisíc let a poslední dekáda byla obdobím vůbec nejteplejším.
Snížil se rozsah trvalé sněhové pokrývky a ledovců, zvýšila se hladina oceánů (ve 20. století o 0,1 až 0,2 m), zvýšilo se množství srážek a pravděpodobně i výskyt těch mimořádně intenzivních. Častější bouře a podobné jevy se zatím prokázat nepodařilo. Zde je panel opatrný a cituje "až dosud protichůdné závěry analýz".
Světové pojišťovny jsou v tomto ohledu naopak zcela jednoznačné, poukazují na prokazatelné mnohonásobné zvýšení nákladů na odstraňování následků živelních pohrom v minulých letech a postupně odmítají proti těmto událostem pojišťovat.
Panel dále jednoznačně určil, že lidská činnost je významným činitelem probíhající změny klimatu. Nejdůležitější, i když ne jediné, jsou emise skleníkových plynů, které vedou k jejich rostoucímu obsahu v ovzduší, k vyššímu zachycení tepelného záření ze Země a k ohřátí spodních 8 km ovzduší. Ve srovnání s předindustriálním obdobím vzrostl obsah nejdůležitějšího z nich, oxidu uhličitého, o více než 30 % (dnešní koncentrace je pravděpodobně nejvyšší na posledních 20 milionů let).
Všechny tyto trendy budou zcela jistě pokračovat i do budoucna, včetně extrémních teplotních výkyvů, vyššího výskytu silných dešťových srážek a značné pravděpodobnosti bouřlivého počasí. Připočteme-li k tomu teplejší zimy, máme obrázek současného počasí prakticky úplný.
Rád bych silně zdůraznil, že mezinárodní odborná i politická diskuse se nevede o výsledcích, které jsem právě velmi stručně shrnul. Jsou totiž jednoznačně přijímány a debata by byla zbytečná. Předmětem úvah i konfliktů, často vášnivých, je otázka Co tedy s tím máme dělat?
Přímočarým a nepochybně správným řešením je omezení emisí skleníkových plynů, tak aby se jejich obsah v ovzduší dále nezvyšoval a naopak i případně klesl. K tomu dospělo mezinárodní společenství před více než pěti lety v Kjótu, kde byl podepsán závazek průmyslových zemí snížit emise o 5,2 %. Omezit emise však znamená nákladná a sociálně nepříznivá opatření v rozsáhlém energetickém sektoru, což například americká vláda odmítá podporovat. Spor je hluboký, má navíc některé nedořešené technické otázky.


Být připraven, toť vše

V každém případě mají snahy po stabilizaci skleníkového efektu, i když jednoznačně a kriticky potřebné, výrazně dlouhodobý charakter. Ať už se nakonec dospěje k jakémukoliv politicky, technicky a ekonomicky přijatelnému řešení – a nepochybuji, že se dospěje, protože věc je příliš vážná a světové společenství si tuto skutečnost uvědomuje –‚ nebude to mít na budoucnost několika příštích desetiletí žádný rozhodující vliv. Klimatická změna je už zde, tady a teď. Jak opakovaně prožíváme, velmi drsně se nás týká.
Myslím, že závěr je zřejmý. Vezměme známá fakta s plnou vážností na vědomí a zařiďme se podle nich. Mimořádné hydrometeorologické události spolu s celkovým oteplením, jež se projeví hlavně v zimě, můžeme v budoucnosti očekávat spíše častěji. Rozkolísanost počasí se téměř jistě zvýší, přibude intenzivních srážek včetně dešťových v zimě, v létě nás naopak mohou čekat vlny sucha a horka. Připravme se na povodně i na jiné projevy rozbouřených živlů.
Snad bychom si mohli vzít příklad z obyvatelů ostrova Tikopia, nedávno zcela zničeného mimořádně ničivým cyklonem Zoe, kteří k velkému překvapení zachránců přežili všichni. Na cyklony, které je zasahují pravidelně, jsou totiž nějakým způsobem připraveni.

Lidové Noviny