banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

Co (ne)přinesla Kodaň

Do Kodaně přijely delegace ze 193 zemí vedené více než 120 prezidenty a předsedy vlád, podiskutovali a zase odjeli (přesněji řečeno většinou odletěli svými speciály, kterých bylo po jistou dobu na letišti udánlivě okolo stovky), a to je vše. Jejich návštěva přispěla k růstu HDP i emisí skleníkových plynů, ale žádná závazná dohoda o klimatu sjednána nebyla. Přesto vidím výsledek Kodaňské konference v zásadě pozitivně.

 

Tato mimořádná událost vyvolala obrovský zájem na celém světě, do Kodaně přijelo několikanásobně víc lidí (snad 40 000) než očekávali zaskočení organizátoři. Mnozí účastníci z řad novinářů, podnikatelů, odborníků, NGO a dalších na to doplatili, vystáli v nevlídném počasí až sedmihodinovou frontu na nezvládnutou registraci. Přijeli ze všech koutů světa, často velmi nepohodlně, za své peníze, protože chtěli být u toho, když se rozhoduje o osudu planety. Po městě a před konferenčním centrem také demonstrovali, televizi se sice podařilo natočit jeden dva drsnější záběry, ale ve skutečnosti byly demonstrace zcela pokojné, a všechny v zásadě požadující, aby byla přijata opatření co nejradikálnější.  Samotný tento zájem, spontánní, nikým neorganizovaný ukazuje, že světová veřejnost vnímá změnu klimatu jako věc mimořádně vážnou, a razantní redukce emisí skleníkových plynů a jiné aktivity vedoucí k jejímu zmírnění  jako věc nutnou a naléhavou. Ke stejnému závěru docházejí průzkumy veřejného mínění z celého světa, dokonce i z České republiky.

Přesto, že konference nakonec nepřijala žádný závazný dokument, na stručném textu se přece jen shodla většina zemí, a v něm je obsažena řada důležitých závěrů, které celý proces posunují dopředu, i když pomaleji, než se doufalo. Mimo jiné se v něm uvádí: Základním  cílem je, aby zvýšení celosvětové teploty nepřesáhlo 2st.C (případně 1,5 st., pokud se ukážou nové závažné skutečnosti);  je na vědeckém výzkumu, aby určil, co pro to přesně udělat; vyspělé státy se zavazují poskytnout značnou finanční pomoc ve výši 30 mld. USD pro období 2010-2012 a 100 mld. ročně do r. 2020 rozvojovým zemím; zvýšená pozornost se věnuje omezení odlesňování; za základní se považuje transparentnost celého procesu;  všechny země do konce ledna 2010 přesně oznámí, jaké závazky jsou ochotny na sebe vzít. O nich se bude jednat a připraví se právně závazný dokument, který by měl být přijat koncem roku na nové konferenci v Mexiku.

Stručně se dá shrnout: Byla velká snaha, díky tvrdé práci na konferenci i před ní se leccos podařilo, ale ne všechno. Absence silného závěrečného dokumentu je bolestivá. Jaké jsou příčiny?

První  je skutečnost, že se nepodařilo sladit názory všech zemí v některých  důležitých otázkách. Příkladem je rigidní postoj Číny s jejím odmítáním připustit monitorování a verifikaci jejích vlastních závazků. To mimochodem zároveň ukazuje na meze nedemokratických režimů, pro něž je míra transparentnosti vyžadovaná mezinárodním společenstvím nepřijatelná. To je i pro budoucnost vážná překážka pro úspěch společného celosvětového úsilí, jež vyžaduje značnou míru solidarity, nemožné bez vzájemné důvěry.

Druhou příčinou je nedostatek metod řešení složité problematiky na globální úrovni. Máme OSN, ale každý ví, jak nepružná a neúčinná organizace to je, a nic jiného k disposici není. V období, jež skončilo před 20 lety, jsme byli zvyklí, že světové otázky byly předmětem jednáním dvou hlavních hráčů, ale to už dnes neplatí, i ostatní chtějí mít rozhodující hlasy. A to je samozřejmě potíž, víme jaké úskalí má demokracie na úrovni národní, kde se příslušné mechanizmy pilují už víc než 200 let, a na globální úrovni jsme teprve na úplném začátku. Bezprecedentní výzva změny klimatu by však mohla vést k tomu, že se globální správa věcí veřejných zlepší. Prázdná mezera, kterou zanechala Kodaňská konference v podobě neschválených závěrů, by se mohla stát burcujícím signálem.

Bedřich Moldan
pro týdeník Respekt