banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

Hospodářský růst a životní prostředí


Mezníkem či spíše začátkem systematické ochrany životního prostředí v mezinárodním měřítku byla Stockholmská konference OSN v r. 1972. Od té doby jsou pochopeny hlavní projevy znečištění (například umírající lesy) i jejich bezprostřední příčiny (emise škodlivin do ovzduší).

Několik měsíců před zahájením konference však známá publikace „Meze růstu“ manželů Meadowsových se spolupracovníky položila otázku po hlubších souvislostech znečišťování.  Autoři dospěli k závěru, že základní příčinou devastace prostředí je samotný hospodářský růst v podobě, jakou zaznamenalo do té doby celé dvacáté století. V průměru ročně pětiprocentní růst výroby a spotřeby surovin, zboží, služeb a všeho ostatního nebyl nijak zásadně ovlivněn ani tak výraznými událostmi jako byly dvě světové války či ekonomické krize. Tento proces však sebou nese i podobně vysoký růst znečištění a jiné devastace všech složek životního prostředí a vyčerpání přírodních zdrojů. Emise škodlivin a jiné formy zátěže prostředí jsou nevyhnutelným důsledkem samého ekonomického procesu. Nelze si představit, že by tuto situaci mohla zvrátit dobře míněná a do jisté míry účinná opatření typu odsiřovacích jednotek. Jednak tato zařízení nikdy nemohou být stoprocentně účinná, ale hlavně efekt samotného růstu, rostoucího objemu výroby a spotřeby v konečném výsledku převýší dílčí efekt čisticích zařízení. Takový vývoj není dlouhodobě udržitelný, nutně musí dříve či později vést k vážným potížím ne-li k přímo k menším či dokonce k větším ekologickým katastrofám.

Jak ukázal hospodářský vývoj a zároveň vývoj zátěže prostředí za posledních téměř 40 let, které uplynuly od vydání „Mezí růstu“, základní trendy se nezměnily. Nic na tom nemění ani postupné uplatňování nových technologií, které jsou obvykle materiálově i energeticky méně náročné a celkově k prostředí šetrnější. Efekt rostoucího objemu výroby a zejména spotřeby na celém světě je rozhodujícím faktorem. Typickým příkladem je automobilová doprava. Jednotlivá auta mají účinnější a čistší motory než dříve, jsou bezpečnější a – s výjimkou vozů typu SUV – k prostředí vlídnější. Celkově však zátěž prostředí samotnou dopravou i potřebnou infrastrukturou roste. Efekt stále většího počtu vozidel i ujetých kilometrů převyšuje jakékoliv zlepšení individuálního environmentálního „chování“.

O rostoucí zátěži prostředí různých typů a z různých příčin jsme trvale informováni, v poslední době mezi ně patří především hrozba změny klimatu. V žádné důležité oblasti globálního životního prostředí – snad s výjimkou narušení stratosférické ozonové vrstvy, která se pravděpodobně pomalu vzpamatovává z útoku dnes už nevyráběných freonů a jim podobných látek – nezaznamenáváme zlepšení, nýbrž jen různě intenzivní zhoršování. Klesá biologická rozmanitost, roste zátěž atmosféry skleníkovými plyny a zdraví ohrožujícími aerosoly, zvyšuje se kontaminace cizorodými chemikáliemi i sloučeninami reaktivního dusíku, hrozí nedostatek pitné vody a potravin.

Nepřekvapuje proto, že se stále častěji objevují úvahy - přímo nebo nepřímo navazující na Meze růstu – zpochybňující udržitelnost, ale i potřebnost neustálého hospodářského růstu, který ve své dosavadní podobě není s účinnou ochranou životního prostředí v globálním měřítku slučitelný. Nedávná celosvětová ekonomická krize (dosud nevíme, zda je plně zažehnána) tyto otázky znovu zdůraznila. Vlády většiny zemí na ně sice reagovaly určením jisté části „záchranných balíčků“ různých typů směrem k ekologizaci výroby či spotřeby, avšak naprostá většina všech snah v rámci států i v mezinárodním měřítku směřovala a směřuje k co nejrychlejšímu obnovení robustního ekonomického růstu v podstatě za každou cenu. Pokud toto úsilí bude úspěšné a celosvětový růst bude plně obnoven, nezvyšuje to zároveň nebezpečí vystřídání ekonomické krize snad ještě vážnější krizí ekologickou?