banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

Ekosystémové služby a biologická rozmanitost

Miléniové hodnocení ekosystémů (MA, Millennium Ecosystem assessment,) zavedlo termín ekosystémové služby, který už natrvalo pronikl nejen do odborné literatury, ale i do široce publikovaných textů včetně politických dokumentů Evropské unie či materiálů přípravného procesu Konference OSN o udržitelném rozvoji (Rio+20).

Zásadní přínos MA  - definování ekosystémových služeb a jejich mnohočetných vazeb na lidský blahobyt a kvalitu života (well-being) – je ve skutečnosti „vedlejším produktem“ rozsáhlého komplexu prací, jejichž hlavním cílem bylo, hodnocení stavu ekosystémů v globálním měřítku, jak ostatně ukazuje samotný titul celého projektu. Sice „ekosystém“ v pojetí MA znamená trochu něco jiného než běžné pojetí tansleyovské (jde spíše o široké biologicko-geograficky vymezené celky), avšak závěry jsou jasné: Naprostá většina planetárních ekosystémů je vážně degradována, zejména proto, že je redukován právě ten základní předpoklad jejich existence – biologická rozmanitost. Připomeňme jen, že biologická rozmanitost nepatří do žádné z kategorií ekosystémových služeb, je však základním a nepominutelným předpokladem pro fungování všech ekosystémových služeb.  

Vyústění celého projektu je zcela jasné: jestliže chceme zachovat přijatelnou úroveň ekosystémových služeb, na nichž závisí náš život, musíme zachovat biodiverzitu nutnou pro fungování zdravých ekosystémů, protože jenom takové jsou schopny poskytovat vitální služby pro lidi. Zásadní jsou přitom všechny úrovně biodiverzity, bylo by chybou ulpívat jen na nejznámější diverzitě druhové (to by pak možná měli pravdu ti, kteří říkají – obrazně – že pro ekosystémové služby nepotřebujeme zachraňovat pandu), ale všimnout si především té podle mého názoru nejpodstatnější nejnižší úrovně diverzity genové. I když právě tato stránka je dosud nejméně prozkoumána, víme velmi dobře, že například bez tohoto aspektu na prokaryotní úrovni si vůbec nelze představit jakoukoliv biologickou produkci. Platí to samozřejmě i pro biotechnologie včetně genového inženýrství ať už je máme rádi nebo ne.

Ekosystémové služby mají zřejmou ekonomickou hodnotu, a proto mají evidentně ekonomickou hodnotu i ekosystémy a biodiverzita. Nedávno dokončená velká studie The Economics of Ecosystems  and Biodiverzity (TEEB) přinesla bohatství poznatků a konkrétních dokladů o velikosti této hodnoty a rovněž i metodické návody, jak ekonomické hodnocení provádět a dospět k jasnému kvantitativnímu výsledku. Celková ekonomická hodnota ekosystémů má řadu součástí, mimo přímé užitky lze různými metodami vyčíslit mnohé další nepřímé ekonomické přínosy. Aktuální i potenciální ekonomická hodnota ekosystémů je především dána službami, které poskytují nebo poskytovat mohou. Jak víme, těchto služeb existuje velmi široká škála, od služeb zásobovacích poskytujících většinou zpeněžitelné statky přes regulační a podpůrné služby až k rozsáhlé kategorii souborně nezvané službami kulturními. Ekonomické hodnocení lze provést prakticky vždy, ale mnohdy jde o metodicky složitou záležitost náročnou na odbornou kvalifikaci, čas a vložené prostředky. Peněžní hodnotu lze v principu přiřadit i vnitřní hodnotě přírody, i když tím rozhodně není řečeno, že nějaká finanční suma tuto hodnotu plně vyčerpává nebo snad dokonce nahrazuje. Význam ekonomického hodnocení je omezen na oblast ekonomiky, která nezahrnuje ani celý život ani všechna možná pojetí světa. Mluvíme-li o hodnotě biodiverzity, platí to dvojnásob: Bohatství přírody rozhodně nelze vystihnout jen jeho ekonomickou hodnotou, jakkoliv sofistikovaně a  v co největší úplnosti se vyčíslí. Nemluvě o tom, že pro mnohé je celé takové „ekonomické cvičení“ nesmyslné a nepřijatelné, znevažující skutečnou hodnotu a význam, který má příroda sama o sobě i pro nás. 

Ekonomické užitky plynoucí z ekosystémových služeb byly už v mnoha případech spočteny. Snad nejznámějším příkladem jsou rozsáhlé floridské mokřady Everglades, zčásti vysušené a přeměněné na zemědělskou půdu pro pěstování cukrové třtiny. Nákladem několika miliard dolarů byly částečně zrekultivovány, uvedeny do víceméně původního stavu a dosažený užitek zvláště v oblasti vodního hospodářství a turistiky přesáhl vynaložené náklady. Uvádím to proto, že zde máme pěkný příklad přímé souvislosti biodiverzity, bez níž nemůže ekosystém zdravě fungovat, a ekosystémových služeb o nemalé ekonomické hodnotě. Pro zachování kvality vodních zdrojů, což je jeden z nejdůležitějších výsledků revitalizací floridských mokřadů, je podstatný dobrý ekologický stav vodních ekosystémů, a ten je podmíněn přítomností bohatého souboru živých organismů, rostlin, živočichů a mikroorganismů. Vysoká úroveň biodiverzity má však hlavní ekonomickou hodnotu především z hlediska turistického využití: Lidé sem jezdí, aby viděli bohatou přírodu, poutavé scenérie, vzácné rostliny, dravé ptáky, hady, aligátory. Jsou ochotni za takovou podívanou zaplatit víc, než by se dostalo za cukr z monokultury cukrové třtiny.