banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

Povodeň

Opět nás zasáhly ničivé povodně. Tentokrát živly udeřily dost nečekaně a náhle a za oběť padlo mnoho lidských životů. Po létech 1997, 2002, 2006 zase máme podobnou situaci. Záplavy postihly zčásti stejné oblasti, zčásti jiné. Každý rok udeřily v jinou dobu. Nutně přicházejí naléhavé otázky: jak je možné, že jsou povodně tak často, čím jsou způsobeny, co bude dál? Můžeme se nějak bránit?

 

Povodně jsou následkem mimořádných hydrometeorologických situací, při kterých v relativně krátké době několika málo dnů nebo jenom hodin vypadne velké množství srážek. Pokud takovému mimořádnému období předchází delší dobu trvající deštivé počasí, krajina včetně všech retenčních prostor je už vodou nasycena a další srážky přímo odtečou do vodních toků, které se rozvodní. Tak tomu bylo v tomto případě, ale průběh může být i jiný, například extrémně vysoké srážkové úhrny trvající jen po krátkou dobu. Takovéto situace nazýváme extrémními, avšak jejich výskyt není nic mimořádného. Platí to nejen o velkých vodních srážkách, ale i o bouřlivých větrech, bouřích, velkém množství sněhu a rychlém tání, což rovněž může způsobit povodně.

Můžeme říci, že žádná z jednotlivých událostí se nijak zvlášť nevymyká z „obvyklého řádu přírody“. Lijáky, bouře a povodně byly vždy, máme o nich četné historické záznamy. V současné době je však situace jiná, protože žijeme uprostřed probíhající změny klimatu. Nejvýraznějším projevem tohoto výrazného procesu je globální oteplení, které je však provázeno mnohými dalšími jevy. Světová věda se shoduje v tom, že hlavní příčinou tohoto mohutného procesu je zvýšení obsahu tak zvaných skleníkových plynů v ovzduší, mezi něž patří zejména oxid uhličitý vznikající při spalování všech typů fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu). Významnou měrou se však podílejí i další jako je metan nebo i známé freony. Tyto látky jsou s malými výjimkami přítomny v ovzduší přirozeně, avšak v důsledku lidské činnosti se jejich obsah v posledním století  (zvláště v posledních desetiletích) výrazně zvyšuje, například oxidu uhličitého je dnes v atmosféře asi o 40% více než v minulosti.

Globální změna klimatu je dnes všeobecně považována za mimořádně vážnou globální hrozbu. Výzkumy klimatologů z poslední doby potvrzují, že situace se stává skutečně dramatickou. Vědci tvrdí, že v mnoha klíčových parametrech se klimatický systém nachází již mimo rozsah přirozených fluktuací, v jejichž rámci se rozvinula a až dosud prosperovala naše společnost a ekonomika. Tyto parametry zahrnují globální průměrnou teplotu při zemi, zvýšení hladiny moří, dynamiku ledovcových štítů, extrémní hydrometeorologické události a jiné jevy. Právě zvýšená frekvence, tedy častější extrémní události typu vysokých úhrnů vodních srážek (ale i horké vlny, extrémní mrazy, suchá období) patří k výrazným projevům probíhající globální změny klimatu. V žádném případě nemůžeme říci, že ta či ona konkrétní povodeň či jiná událost byla způsobena globální klimatickou změnou, avšak s velkou mírou jistoty můžeme říci, že jejich výskyt, častější opakování i intenzita se v důsledku změny klimatu zvyšují.

Globální atmosféra a její složení je v současné době v takovém stavu, že změna klimatu probíhá se zvyšující se rychlostí před našima očima a je prakticky jisté, že bude probíhat i několik dalších desetiletí pravděpodobně s ještě větší intenzitou. Je zřejmé, že by se mělo udělat všechno pro to, aby se další průběh – po dvou či třech desetiletích zpomalil a postupně zmírnil. To se však netýká bezprostředních důsledků nebo toho co nás čeká v nedaleké budoucnosti.

Zde musíme být připraveni na to, že povodně budou spíše častější, mohou zasáhnout kdykoliv a kdekoliv, mohou být více nebo méně ničivé. Je tedy třeba se věnovat především přípravě na tyto události, která začíná u krajinných úprav s cílem zvýšení retenční kapacity území, schopnosti krajiny zadržovat vodu. Znamená to budovat meze, retenční rybníčky, přizpůsobovat nivy potoků a řek, budovat suché poldery. Sem patří i přizpůsobení kultivace zemědělských ploch s důrazem na takové porosty, které jsou schopny zadržovat co nejvíce vody jako jsou trvalé travní porosty.

Zároveň bychom měli připustit, že řeky se občas rozvodní a zaplaví určité území. Mělo by být důrazným imperativem nezastavovat záplavová území jednak proto, aby se přebytek vody měl kam rozlít a pochopitelně i proto, abychom jednoduchým způsobem předešli možným škodám.

Náš integrovaný záchranný systém zcela určitě patří v evropském i světovém měřítku k velmi dobře organizovaným a fungujícím. Předpovědní služba Českého hydrometeorologického ústavu je na vysoké úrovni stejně jako práce krizových štábů, hasičského záchranného sboru a dalších součástí systému. Přesto je zřejmé, že i zde je nutno leccos zlepšit, zajisté budou provedeny důkladné analýzy poslední živelní katastrofy, které padlo za oběť tak nečekaně mnoho lidských životů.

Současná povodeň by měla proto být pochopena jako výrazné memento. Připravme se na to, že podobné události mohou udeřit znovu dříve než jsme byli v minulosti zvyklí.