banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

Indikátory environmentální udržitelnosti

Environmentálním indikátorům a indikátorům udržitelného rozvoje (IUR) věnuje Centrum pozornost od svého založení. Jednou z prvních významných aktivit byl v této oblasti projekt Indikátory udržitelného rozvoje mezinárodní organizace SCOPE (Scientific Committee on Problems of the Environment) zahájený  z iniciativy Centra v roce 1994, jehož cílem bylo zhodnotit a stimulovat další výzkum a vývoj IUR. V průběhu projektu bylo uspořádáno několik odborných workshopů (Gent, Wuppertal, Průhonice), které byly klíčovými momenty pro získání politiků pro podporu vývoje a testování IUR. Hlavním výstupem projektu byly publikace Sustainability Indicators a Sustainability Indicators: Scientific assessment, které shrnuly aktuální výzkumné aktivity z celého světa (byly mj. prezentovány účastníkům Mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN v r. 1997, tzv. Rio +5).

Po období spíše koordinačním přibližně od r. 2000 probíhá systematický výzkum zaměřený na hodnocení antropogenní zátěže prostředí, ke které dochází při využívání zdrojů – materiálů, energie, území a ekosystémů. Teoretickým základem je koncept socio-ekonomického metabolismu, který uvažuje antroposféru za subsystém životního prostředí, jenž je v daném území se svým okolím propojen mj. toky energie a materiálů.

V rámci tohoto konceptu je aplikována a rozvíjena analýza materiálových toků, a to zejména na makroekonomické úrovni (economy-wide material flow analysis, EW-MFA). Jsou sestavovány indikátory pro hodnocení environmentální udržitelnosti např. ve Zprávě o životním prostředí ČR a Situační zprávě ke Strategii udržitelného rozvoje ČR. Toto hodnocení zahrnuje posouzení celkové fyzické velikosti ekonomiky a odpovídající zátěže životního prostředí spojené se spotřebou materiálů, efektivitu využívání zdrojů (materiálová produktivita) a oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomické výkonnosti (tzv. decoupling), přesuny zátěže mezi státy a regiony související se zahraničním obchodem, posouzení materiálové závislosti ČR na zahraničí, využívání obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, atd. Indikátory materiálových toků nejsou počítány jen pro časovou analýzu současného období, ale je studován také jejich historický vývoj za cca 150 let. Z hlediska jednotlivých typů materiálových toků je v posledních letech zvýšená pozornost věnována zahraničnímu obchodu. Je vyvíjena metodika pro kvantifikaci dovážených a vyvážených produktů ve formě surovin potřebných na jejich výrobu, tzv. surovinových ekvivalentů. Tato kvantifikace slouží k přesnějšímu postihnutí přesunů zátěže životního prostředí mezi jednotlivými státy, které souvisí s alokací „špinavých“ výrob a technologií do zahraničí. V této metodice jsou aplikovány přístupy ekologické ekonomie, zejména input-output analýza, posuzování životního cyklu LCA a jejich vzájemné kombinace. Tím jsou získávány sektorově specifické informace využitelné pro opatření na snižování materiálové spotřeby. Metoda strukturální dekompoziční analýzy zase umožňuje posoudit vliv velikosti a struktury konečné spotřeby a výrobní technologie na celkovou materiálovou spotřebu.

 

Plány do budoucna:

  1. Rozšiřování časových řad stávajících indikátorů materiálových toků (návrh projektů TAČR a GAČR)
  2. Další rozvoj výpočtu surovinových ekvivalentů prostřednictvím LCA a IOA se zaměřením na surovinové ekvivalenty jednotlivých produktů (návrh projektu GAČR)
  3. Aplikace strukturální dekompoziční analýzy na delší časové řady (návrh projektu TAČR)
  4. Vstupní indikátory materiálových toků pro ekonomické sektory (využití LCA a IOA, návrh projektu TAČR)
  5. Vývoj indikátoru vhodného pro analýzu toků materiálů spojených s recyklací  (návrh projektu na GAČR)
  6. Rozvoj výpočtu surovinových ekvivalentů na Evropské úrovni v rámci projektů Eurostatu
  7. Rozvoj indikátorového souboru Situační zprávy – z hlediska souhrnného hodnocení (např. výpočet agregátních ukazatelů za prioritní osy nebo aplikace DEA)

 

Zajímavé výsledky:

  1. Materiálová spotřeba velmi dobře reflektuje socio-ekonomický vývoj Československa i samostatné České republiky, a to ať už jde o industrializaci, střídání politických režimů na našem území nebo přechod z centrálně plánované na tržní ekonomiku.
  2. Materiálová spotřeba v ČR je na podobné úrovni jako ve starých zemích EU, materiálová náročnost (s využitím parity kupní síly) je však stále ca o 1/3 vyšší zejména díky vysokému podílu průmyslu na ekonomice v ČR a vysokému podílu tuhých paliv na energetickém mixu.
  3. Hnací silou rostoucí materiálové spotřeby od roku 2002 je zejména produkce výrobků na vývoz, materiálové toky spojené se spotřebou domácností zaznamenávají mírně klesající trend.
  4. Srovnání přímých dovozů a vývozů se surovinovými ekvivalenty dovozů a vývozů ukazuje, že množství materiálů vtělené do dovozů a vývozů je ca 5 krát větší než je vlastní hmotnost dovozů a vývozů.
  5. Vstup ČR do EU vedl k výraznému nárůstu materiálových toků spojených se zahraničním obchodem (zejména toků spojených s kovy) a k nárůstu environmentální zátěže, jejíž hnací silou je ČR a která je přesunuta do zahraničí.

 

Výzkum se dále zaměřuje na kvalitativní a kvantitativní stranu energetických toků, energetické transformace a formy energie spotřebovávané v socioekonomickém systému. Sledujeme i environmentální dopady s nimi spojené, jejich interakce a následné dopady na přírodní prostředí. Komplexní informaci poskytuje energetická bilance a analýza energetických toků  (energy flow analysis, EFA) kombinovaná s uhlíkovým účetnictvím (carbon footprinting) a hodnocením externích nákladů. Analýza energetických toků postihuje veškeré energetické toky procházející lidskou společností od vstupů ve formě energie fosilních paliv po energii v potravinách a práci hospodářských zvířat. Uhlíkové účetnictví je rozvíjeno v rámci programu národních emisních inventur UNFCCC/IPCC a zahrnuje emise skleníkových plynů do atmosféry z energetiky i z ostatních lidských aktivit. Monitoring emisí skleníkových plynů z energetiky dává následně informaci, jak velký tlak na klimatický systém naší planety energetické toky působí. Tento tlak je posléze možné transformovat pomocí metod environmentální ekonomie do monetárního vyjádření (metodika hodnocení externích nákladů ExternE).

 

Plány do budoucna

  • Propojení energetických toků s environmentální zátěží
  • Kvantifikace a zpřesnění uhlíkové stopy energetiky ČR
  • Kvantifikace nejistot indikátorů zátěže a stavu životního prostředí
  • Kvantifikace indikátorů ekosystémových služeb a ohrožení ekosystémové bezpečnosti

 

Zajímavé výsledky

Obyvatelé České republiky si přivlastňují přes polovinu primární produkce (NPP) nadzemní biomasy.  Tato polovina postačuje pouze na uspokojení pouze třetiny jejich energetických potřeb. Primární produkce nemůže zaručit naplňování energetických potřeb obyvatel ČR při současné úrovni spotřeby energie.

Mezinárodní obchod s elektřinou v rámci společné evropské rozvodné umožňuje přesun environmentální zátěže mezi jednotlivými státy. Autoři této studie se zaměřili na environmentální zátěž (vyjádřenou formou externích nákladů) z výroby elektrické energie v EU a sledovali její přesun mezi jednotlivými státy, které v rámci spojené přenosové soustavy nakupují a prodávají elektřinu. V případě států s relativně nízkou environmentální zátěží, které nejsou energeticky soběstačné, je tento přesun signifikantní.

Další směr výzkumu se zabývá interakcemi mezi spotřebou energie a materiálů, způsoby využívání území a biodiverzitou. Sem spadá rozvoj a aplikace indikátorů postihujících rozsah přivlastňování ekologických zdrojů lidskou společností. Za vlajkový ukazatel je považována ekologická stopa, která souhrnně vyjadřuje míru lidských nároků na biologicky obnovitelnou kapacitu prostředí. Podobný přístup využívá i ukazatel celkového přivlastnění primární produkce lidmi (HANPP), tedy podíl čisté primární produkce odebrané přímo či nepřímo z prostředí lidskou společností. Tyto ukazatele poukazují na udržitelnost nároků lidské společnosti na přírodu, protože zahrnují limit daný dostupnou ekologickou nabídkou biokapacity a fotosyntetické produktivity, který je konečný.

Zajímavé výsledky

Obyvatelé České republiky si přivlastňují přes polovinu primární produkce (NPP) nadzemní biomasy. Vyplývá to ze studie zaměřené na výpočet množství primární produkce přivlastňované lidmi (tzv. HANPP). Tento ukazatel na základě údajů o primární produkci jednotlivých typů ekosystémů a míře ovlivňování a využívání ekosystémů lidmi stanovuje celkový podíl NPP, který každoročně přispívá k produkci potravin, biopaliv, dřeva či masa.  HANPP autoři zmapovali pro celé území ČR a rovněž provedli výpočet pro různá časová období či územní jednotky.

Dále se sledují dopady společenského metabolizmu na ekosystémy a biodiverzitu. (Změny využití území ovlivňují celou řadu služeb poskytovaných ekosystémy stejně jako biodiverzitu) Rozvíjíme metody účetnictví území a ekosystémů pro tvorbu indikátorů ekosystémových služeb a biodiverzity jako nástroje hodnocení proměn přírodního prostředí spojeného s lidskou činností. V tomto ohledu byla pro Centrum důležitá účast v rozsáhlém mezinárodním programu Hodnocení ekosystémů k miléniu (Millenium Ecosystem Assessment).

 

Výhledy:

  • Rozvoj ekosystémového účetnictví se zohledněním ekosystémových služeb
  • Další rozvoj metodologie pro výpočet HANPP a ekologické stopy, mezinárodní srovnání, aplikace přístupů založených na ekosystémovém účetnictví

 

V roce 2006 se Centrum také stalo prvním partnerem Global Footprint Network pro region střední a východní Evropy a podílí se na rozvoji metodiky a standardů ekologické stopy.

Od roku 2011 je Centrum součástí konsorcia Evropského tematického střediska pro dopady změny klimatu, zranitelnost a adaptace (ETC/CCA), které poskytuje odborné podklady Evropské environmentální agentuře. 

Nově se výzkumným tématem stává environmentální bezpečnost. Rozvíjeny budou integrované postupy hodnocení dopadů globálních změn na environmentální bezpečnost České republiky a vyhodnocení z nich plynoucích bezpečnostních rizik, a dále metodické a informační nástroje poskytujících podporu pro sledování a vyhodnocení bezpečnosti životního prostředí.

Do široké oblasti indikátorů kvality lidského života resp. lidského blahobytu patří i kvalitativně založené indikátory. V rámci mezinárodní spolupráce byly vyvinuty a otestovány indikátory a hodnotící nástroje pro nevládní organizace působící v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Ty mají sloužit pro hodnocení lidských hodnot (např. respekt, solidarita, spravedlnost, integrita, tolerance ad.) v daných organizací i "měření" hodnot účastníků vzdělávacích akcí těchto organizací. Hlavní funkcí indikátorů zde je umožnit organizaci definovat a vizualizovat hodnoty, které v rámci prosazování myšlenek udržitelného rozvoje zprostředkovává účastníkům jejich vzdělávacích programů. Vyvinuté nástroje jsou aplikovatelné i školní prostředí, kde mohou být jak indikátory, tak hodnotící nástroje snadno přizpůsobeny školní praxi.

Při výzkumu indikátorů environmentální udržitelnosti je cílem aplikace indikátorů a informací významných pro společenský rozhodovací proces na různých úrovních, tedy využití indikátorů pro posuzování stavu a vývoje životního prostředí a udržitelného rozvoje v České republice, ve směrování národní environmentální politiky, tvorbě či hodnocení strategických dokumentů. Centrum v této oblasti intenzivně spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí a Českou environmentální informační agenturou, Radou vlády pro udržitelný rozvoj, Českým hydrometeorologickým ústavem, Českým statistickým úřadem, a Národní sítí zdravých měst rámci v rámci Místní agendy 21 nebo Magistrátem hlavního města Prahy. Spolupráce probíhá i se zahraničními organizacemi – Eurostatem, OECD, SCOPE, EEA; zahraničními univerzitami (např. Klagenfurtská Univerzita, Univerzita ve Wageningenu) a výzkumnými centry (např. Wuppertálský institut pro klima a energii).  V rámci mezinárodní spolupráce Centrum pomáhá rozvíjet metodické přístupy i v jiných zemích Evropy (např. Slovensko, Turecko).

 

Významné akce (zejména indik unit):

Bylo:

  • Measuring the state of nature: concepts and indicators, COŽP UK spolu s IUCN Commission on Ecosystem Management a Výzkumných ústavem Sylva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. 19. – 20. Října 2006.
  • ConAccount 2008, Urban Metabolism: Measuring the ecological city, 11-12 září 2008, 120 účastníků z 20 zemí světa
  • Rockström na AV
  • 2 x workshop SCOPE/UNEP (2010, 2111)

Bude:

  • Rio + 20 side event
  • Konference s pracovním názvem „Ecosystem services, human values and global change“ (duben 2012). Konferenci pořádá Centrum pro otázky životního prostředí společně s Centrem výzkumu globální změny AV ČR pod záštitou Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR.