banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

Co můžeme čekat od Pařížské klimatické konference?

eiffel-tower

Dnes byla za účasti 140 hlav států zahájena 21. Konference stran Rámcové úmluvy o změně klimatu, snad vůbec největší summit OSN v dosavadní historii. Navzdory posledním teroristickým útokům, migrační krizi, válce na Středním východě a jiným urgentním globálním problémům přivedla probíhající celosvětová změna klimatu do Paříže obrovský počet lidí ze všech možných sfér, politiků, podnikatelů, zástupců občanské společnosti, expertů, novinářů,…

Je to důkazem toho, že oteplování povrchu planety Země a s tím spojené další jevy, jako je zvyšování  hladiny oceánů, ohrožení zdrojů vody,  rostoucí extremita počasí se silnými lijáky či vlnami veder nebo mrazů je vnímáno jako skutečně vážná hrozba. Je tomu tak především proto, že už dnes se na mnohých místech na světě – byť jen v malé míře u nás ve střední Evropě – stále častěji vyskytují přírodní katastrofy typu ničivých povodní, devastujících dlouhých období sucha či mimořádně intenzivních tropických bouří. Pro žádnou jednotlivou událost není možno jednoznačně uvést jako příčinu globální změnu klimatu, avšak jejich celkově zvýšená četnost a intenzita zde nepochybně svůj původ má.

Třetím a možná vůbec nejdůležitějším důvodem, proč je pařížská konference považována za tak důležitou, je obecně přijímané poznání hlavní příčiny současné změny klimatu. Tou je vyšší intenzita skleníkového efektu zemské atmosféry v důsledku zvýšené koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého; přímá vazba mezi obsahem skleníkových plynů a zvyšování teploty při zemském povrchu byla totiž prokázána. Zároveň je mimo pochybnost, že vyšší koncentrace především oxidu uhličitého, kterého je dnes v ovzduší nejvíc za minulé tisíce a snad i miliony let a rozhodně o 40% víc než v předindustriálním období před pouhými 120 lety, je lidským dílem. Klimatickou změnu se všemi jejím riziky jsme tedy v rozhodující míře vyvolali my sami. Jestliže jsme tedy změnu klimatu způsobili, měli bychom učinit všechno pro to, abychom ji zastavili nebo alespoň zmírnili. Protože nadbytek skleníkových plynů už v atmosféře prostě je a působí a žádným způsobem nezmizí po další desítky a snad i stovky let, nelze dnes tento proces žádným známým způsobem zastavit. Můžeme však průběh celého procesu zmírnit, zpomalit, do budoucna skutečně výrazně.

Shoda panuje o tom, že účinným způsobem, jak toho dosáhnout, je snížení a posléze i zastavení emisí skleníkových plynů a zejména zmíněného oxidu uhličitého. Nejdůležitějším zdrojem tohoto plynu je spalování veškerých fosilních paliv, i když jsou i další zdroje, a také existují další skleníkové plyny, jež je možno ovlivnit, to všechno patří do komplexního cíle snížení škodlivých emisí. Avšak rozhodující je radikální snížení emisi se spalování uhlí (největší přispěvatel), ropy a jejích produktů, a zemního plynu (nejmenší přispěvatel). Proto je hlavním cílem „dekarbonizace“, „oduhlíkování“ celé ekonomiky. Dnes platí globální představa, že snížení emisí skleníkových plynů bude postupně stále radikálnější, a v průběhu druhé poloviny tohoto století se dosáhne nulových emisí.

Tento trend byl již celosvětově zahájen, znamená na jedné straně různá omezení, výdaje (jak ukazují mnohé studie nikoliv nepřekonatelně vysoké), ale zejména obrovské příležitosti pro inovativní technologie a celé technologické systémy, od efektivních obnovitelných zdrojů a nových generací biopaliv přes způsoby uchovávání energie až po radikálně nová distribuční schémata. Vůbec největší potenciál má v současné době efektivnější využití všech zdrojů energie. Zároveň si uvědomujeme, že všechny tyto skutečně radikální změny nejsou nějakou mlhavou vizí pro vzdálenou budoucnost, ale konkrétními představami pro budoucnost nejbližší. Možná nikoliv naše děti, ale jejich děti či vnuci budou žít v jiném světě, ve světě bezuhlíkové ekonomiky.

Doufáme, že pařížská konference nejen vyšle jasný signál pro zásadní změnu směru ekonomického a technologického vývoje, ale přinese i konkrétní výsledky v podobě důležitých kroků v nastoupené cestě. Až dosud se okolo 170 zemí přihlásilo  se svými (byť různě formulovanými a různě radikálními) závazky snížení emisí, které zatím nejsou dost na to, aby se předešlo globálnímu oteplení většímu než 2oC, což je všeobecně přijatý cíl. Konference by měla přinést vyšší a konkrétnější závazky nebo alespoň stanovit naprosto jasnou cestu, jak potřebný nový klimatický režim co nejdříve nastolit.