banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

O klimatických změnách na Hyde Parku

hydeparkct24

Důsledky globálního oteplování

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobrý večer přeju, vítejte v Hyde Parku. Už za měsíc začne v Paříži klíčová klimatická konference. Nová dohoda na snižování emisí skleníkových plynů, to má být její závěr. Pokud se totiž budou emise skleníkových plynů i nadále zvyšovat, průměrná teplota na Zemi by do konce století mohla vzrůst víc než o 4 stupně Celsia. O klimatické změně a jejích konkrétních dopadech budeme mluvit v dnešním Hyde Parku. Taťána Míková, meteoroložka České televize. Dobrý večer.

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Bedřich Moldan  z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Dobrý večer.

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A v Ostravě Radim Tolasz, klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu. I vám dobrý večer.

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Dobrý večer z Ostravy.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A jak konkrétně by klimatická změna mohla dopadnout na podobu počasí v roce 2050? To vymodelovali televizní meteorologové celého světa.

/ Ukázka /

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Hydeparkct24.cz, Facebook, Twitter a samozřejmě telefonní linky. To jsou i dnes cesty do studia. Těmito způsoby se můžete našich hostů ptát. Táňo, nemůžu se nezeptat, to, co jsme před malou chvílí viděli, to jsou jakési možná scénáře, jakým způsobem by mohla vypadat předpověď počasí v roce 2050 v různých zemích, konkrétně třeba v Itálii, ve Francii. Z jakých modelů, z jakých dat tyto scénáře pocházejí?

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
Tak samozřejmě základem jsou klimatické modely, které modelují klima pro následující ne snad ani jako počasí dny nebo týdny nebo měsíce, ale pro následující desetiletí a, řekla bych, téměř až do konce století. Takže jsou to velice sofistikované modely a ty modely potom klimatologové rozpracovávají pro jednotlivé země. A ti televizní meteorologové vždycky dostali do ruky ten konkrétní scénář pro svoji zemi a z něj si vybrali takové, řekla bych, nejzajímavější momenty, které bylo možné ukázat právě v předpovědi počasí, aby si lidé uvědomili, že 2 stupně Celsia, za tím se může skrývat obrovská vyšší teplota v některém ročním období, než si umíme vůbec v současné době představit. A když si uvědomíme, že třeba každý měsíc v České republice může mít rozpětí až 50 stupňů Celsia, tak když uvážíme, že oni se pohybovali ještě o nějaké 2 stupně Celsia výš, tak to připadá člověku, že je to v rámci té variability strašně malé množství, opravdu malinké oteplení, ale je to vždycky velký průměr z mnoha čísel, a když se vezmou ta jednotlivá čísla, tak ty 2 stupně Celsia můžou znamenat třeba 20 stupňů na konkrétní maximální teplotě, a to už v některých ročních obdobích je opravdu znát.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A za těchto okolností, jakou přesnost může ta aplikace těch scénářů, těch modelů do této v uvozovkách předpovědi vůbec mít?

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
Tak určitě se nemůžeme spoléhat na to, že vyjdou tak jako televizní předpovědi počasí na zítřek nebo na pozítřek. Jsou to projekce a klimatologové o nich také vždycky takhle mluví. Je to určitá současná znalost klimatologie a toho, co o fyzice atmosféry víme a nejenom atmosféry vlastně, jsou důležité i oceány, a to všechno je vtěsnáno do meteorologických rovnic, které se počítají na velice rychlých strojích. Ale naše současné poznání má svoje omezení a vždycky musíme počítat s tím, že jsou to jenom přiblížení.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane Tolaszi, jaký význam z vašeho pohledu klimatologa takovéto projekce mají? Je to jenom zajímavost? Je to jenom možná potenciální upřesnění, možné potenciální upřesnění toho, o čem mluvíte vy v obecné rovině nebo to má ještě jiný význam?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Já bych neřekl, že je to upřesnění, protože jsem tam viděl datum 19. října 2050 a takhle se ty klimatické modely samozřejmě aplikovat nedají. To byla jenom veliká nadsázka a trošku mě mrzí, že jste tam nestřihli Taťánu nebo Alenu Zárybnickou s podobnou projekcí pro Českou republiku.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Všechno bude, všechno bude.

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Děkuju. Ale jinak je to určitě dobře to takhle ukázat a Taťána to vysvětlila přesně. Pokud klimatické modely říkají, jak bude kolem roku 50 v nějakém 30letém období, tak to neznamená, že to bude zvýšení o 2,2 stupně v průměru, ale že v konkrétní den to zvýšení může být třeba o těch 10, 20 stupňů oproti, řekněme, konkrétním dnům, které jsme zažívali letos v létě, takž je třeba na to být připraven.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Táňo, pojďme upřesnit, které proměny ta aplikace vůbec zohledňuje?

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
Máš na mysli, Jirko, teď aplikaci těch scénářů?

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ty předpovědi, ty předpovědi, ty scénáře, co všechno zohledňují.

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
Tak samozřejmě ty scénáře změny klimatu se primárně počítají hlavně pro teploty a srážky, dnes už k tomu přistupuje často i vítr a důležitá je i variabilita těchhle prvků, protože nemůžeme říci, že když se průměr změní o něco, že se nám změní tak, že se posunou třeba ty teploty o kousíček výš. Ono se může stát, že se nám změní i ten výkyv a pokud budeme mít jenom o dva stupně vyšší průměr, ale ten rozkyv odspoda nahoru bude mnohem větší, tak potom samozřejmě bude velký rozdíl v tom, jak budeme prožívat změny den ze dne.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak pojďme k diváckému dotazu. Pavel se ptá: "Jednoduchý dotaz. Jak to tedy je s globálním oteplováním? Jste odborníci, a tedy určitě znáte fakta, aby šlo říct jasný verdikt. Existuje globální oteplování, anebo ne? A je to problém?" Tak, pane profesore, existuje globální oteplování?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Tady jsou odpovědi velmi jednoduché. Ano. Ano.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tedy existuje a je to problém.

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Ano.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Na základě čeho je možné dovodit takto jednoduchou odpověď? To, předpokládám, už tak jednoduché nebude.

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Taťána mluvila o těch klimatických modelech, skutečně se díváme do budoucnosti, díváme se do budoucnosti poměrně vzdálené několik desetiletí, a to samozřejmě je možné jenom právě na základě modelování klimatu. Čili musíme mít dlouhou a velmi důkladnou zkušenost z minulosti, musíme ty modely zkoušet na tom, jestli, když bychom chtěli, řekněme, někdy v minulosti zkusit, jak dopadne počasí dnes a vyjde nám to takto a jsou samozřejmě i další metody, jak se ty modely dají ověřit a na základě toho potom můžeme mít jakousi, a poměrně dosti přesnou, představu o tom, jak se může klima a na základě té průměrné hodnoty, průměrných hodnot vyvíjet počasí v jednotlivých létech a zejména, co tady, myslím, ještě bylo, už jsme se o tom zmínili, ale co bych chtěl hlavně zdůraznit, že ty modely také rozlišují různá místa na zeměkouli. To, to, ta změna klimatu se týká ..., sice hovoříme o průměru 2,2 stupně a podobně, ale na různých místech na zemi je to různé. Takže to je potřeba také vzít do úvahy, že například na severu Evropy třeba nebo vůbec v Arktidě lze například, a to říkám jako příklad, opravdu očekávat podstatně vyšší změny, vyšší oteplení, větší změny teploty směrem nahoru než třeba někde na rovníku.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Vy jste byl v 80. letech, pokud se nemýlím, na přelomu 80., 90. let u vzniku prvních klimatických modelů v tuzemském prostředí. Jak se tehdejší modely lišily od těch dnešních?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Tak já se, já se přiznám, že jsem, my jsme založili v roce 91 Národní klimatický program a v jeho rámci, ne, že bych to sám dělal, ale řada mých kolegů se zabývala těmito modely, tak především je třeba říct, že my jsme spíše vždycky vycházeli z těch modelů světových, které jsou závislé na obrovských počítačích, dělají se vlastně ty největší jenom v několika málo a zejména v té době to bylo jenom několik málo laboratoří na světě a my jsme se snažili to potom nějakým způsobem zase, samozřejmě ne nějakým, ale přesným způsobem aplikovat třeba na situaci v České republice nebo, nebo v Evropě vůbec. Ty modely dnešní se liší naprosto zásadně. Liší se asi tak, jako se lišily počítače a telefony v roce 90 a v současné době. Tak když si představíte ten rozdíl, tak ten rozdíl je asi podobný jako u těch modelů, čili jsou daleko sofistikovanější a ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Daleko větší množství dat?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Daleko ..., naprosto nesrovnatelně větší množství dat, lépe zpracovaných a zejména se, jsou daleko širší, širší, mají daleko širší rámec. Na tom začátku v podstatě se modelovala opravdu atmosféra, fyzika atmosféry, dneska do toho přichází celá řada dalších skutečností, především oceán, ale i povrch Země, živá příroda, všechny možné další okolnosti, které dřív nebylo možno do toho dát, protože prostě ta výpočetní technika naprosto na to nestačila.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Když se, pane Tolaszi, vrátíme ještě k tomu diváckému dotazu. Krom růstu teplot, co dalšího dokládá onen fakt, že dochází ke globální změně klimatu?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
To je docela jednoduché a myslím si, že jste mi docela dobře nahrál teď. My často hovoříme o tom, že se zvyšuje extrémita klimatu a málokdo nám to věří, což já moc nejsem schopen pochopit, protože když se zamyslíme nad tím, jakým způsobem se u nás probíhalo počasí v celém 20. století, tak to století bylo relativně klidné, přestože se extrémy vyskytovaly, tak se vyskytovaly jenom jednou za nějaké období na nějakém místě a teď já vám řeknu sled událostí od roku 97, kdy jsme zaznamenali první takzvané moravské povodně, tak to byl rok 97 povodeň, 2002 povodeň, 2003 sucho, 2006 zimní povodeň, 2008 a 9 byly orkány Kyrill a Emma, 2010 přívalové povodně, pak začly horké vlny. To znamená, to, co jsme ve 20. století sem tam měli, tak se nám nashromáždilo do posledních 15 let a všechno jsme v České republice zaznamenali, a to je důsledek toho, že se nám mění klima, a když se podíváme na předchozí 2 roky, konkrétně na rok 2013, tak v tom roce jsme tyhle extrémy zaznamenali v České republice úplně všechny. Měli jsme sněhové přívaly o Velikonocích, povodně na přelomu května a června, horké vlny v srpnu a v prosinci vichřici, která procházela z Německa přes Polsko a měla škody v České republice. Takže pokud dneska někdo chce ještě tvrdit, že se nemění klima, že se nic neděje, tak pro mě je to zcela nepochopitelné.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem, Táňo, ty jsi viděla, předpokládám všechny nebo většinu těch předpovědí počasí pro rok 2050, reflektují tyto obrovské výkyvy. Ty extrémy, odráží se to v těch předpovědích?

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
Tak já myslím, že se o to ti jednotliví meteorologové nebo třeba i jejich klimatičtí poradci opravdu hodně snažili, ale převládá tam skutečně upozorňování na ty teploty, které se budou zvyšovat a v oblastech, kde je to skutečně extrémní, třeba se pak dostaneme na perský, do Perského zálivu a do oblasti, kde se otepluje opravdu hodně, tak musím říct, že tam je vidět, že ta teplota je primární. Na druhou stranu byly tam i takové projekce, které zdůrazňovaly právě tu variabilitu, která pokud se bude skutečně tak, jak to Radim Tolasz popisoval, výrazněji měnit ještě v neprospěch těch častých výkyvů, tak to může pro některé oblasti znamenat taky velice silný zásah.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
V českém kontextu, pane Tolaszi, ta variabilita má ty projekty, o kterých jste mluvil. Jaké projevy může být, může mít v jiných částech světa?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
V jiných částech světa je to podobné, ale musíme si uvědomit i to, co říkal pan profesor Moldan, že například v té severní Evropě bude znamenat více srážek a vyšší teplota v mnoha oblastech příznivé dopady, na to bychom také nesměli, neměli zapomínat a naproti tomu třeba ve Středomoří, kde už dneska jsou zvyklí na to v uvozovkách, že mají málo vody a lesní požáry, tak tam se to bude dramatizovat. A jestliže my jsme dneska zvyklí jezdit do Chorvatska na dovolenou, tak si nedovedu představit v roce 2050, že bychom tam v létě jeli, tomu se budeme vyhýbat. Takže to je určitě něco, na co bychom měli být připraveni a s čím musíme počítat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Táňa zmínila Perský záliv, ty nejnovější údaje zmiňují teploty v určitých místech až 60 stupňů Celsia, což už je v rozporu s možností některá místa v té oblasti obývat. Která další místa na světě mohou přestat být obyvatelná? Pane Tolaszi?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Jestli, jestli to směřuje na mě, tak já bych to spojil teď nikoliv s tou teplotou, ale s vodou. Je spousta oblastí na světě, které už dnes mají problémy s vodou a v okamžiku, kdy bude jiné rozložení srážek, tak se tyhle oblasti budou rozšiřovat. Často se hovoří právě o tom Arabském poloostrovu, hovoří se o jižní části od Sahary, které se říká obecně Sahara, hovoří se o přední Asii, samozřejmě Austrálii a další oblasti, kde problémy s vodou se dají očekávat určitě velké.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano, pane profesore, problémy s vodou, to bude tedy problém číslo jedna, který bude rozhodovat o tom, zda to které místo bude i nadále obyvatelné?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Rozhodně je to jedna z věcí, myslím si, že ta opravdu vysoká teplota je také důležitá věc. Co se týče toho sucha, tak myslím, že nás vlastně nejvíc zajímá ta situace v Evropě, protože je to blízko a tam opravdu to Středomoří, které už dneska trpí suchem, tak se musí tedy připravit na skutečně extrémní situaci, ovšem rád bych dodal, co tady ještě nebylo řečeno, nás to tak nezajímá, my nemáme mořský břeh, ale je velice důležitým a charakteristickým rysem té změny klimatu, že se zdvihá hladina oceánu a to zdvihá se rychleji, než ještě před několika málo lety nebo dokonce i měsíci se myslelo, a to je pro ty země , které leží blízko mořského pobřeží opravdu velmi, velmi výrazné nebezpečí.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak pojďme na další divácký dotaz. Emil: "Když je teplo, dozvíme se, že je to důkaz globálního oteplování. Když je zima, dozvíme se, že je to také důkaz globálního oteplování, protože zeslábl Golfský proud. Při jakém počasí byste byli ochotni říct, že je v rozporu s teorií globálního oteplování?" Táňo.

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
Tak možná bych tuhle otázku nechala opravdovým expertům, ale ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Zeptám se taky.

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
... začnu možná právě o tom, co se lidé často dozvídají v médiích, protože my do určité míry tyhle extrémy dnes hodně, hodně ukazujeme i proto, že informace se šíří mnohem rychleji, i proto, že lidi nezajímá už dnes jenom to, co se děje u nich doma, ale i to, co se děje opravdu někde daleko, protože oni to tam znají, oni tam jezdí, často tam jezdí za prací nebo na dovolenou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A zkresluje to ten reálný obraz?

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
Myslím si, že ty informace se rychleji šíří a rozhodně je informace i o věcech, které by se lidé třeba před 50 lety vůbec neměli o Americe šanci dozvědět, protože by je to asi tady ve střední Evropě ani moc nezajímalo. Čili ta informovanost celkově rozhodně roste a rychlost šíření těch informací taky. Pravdou ale je, že já si docela zakládám, a myslím, že to platí pro všechny nás kolegy v České televizi, že z jednoho výkyvu určitě neděláme ani globální, ani lokální klimatickou změnu, prostě jeden výkyv může být jedním znakem toho, že pokud takový výkyv se bude často opakovat, že se nám klima někam posunuje, ale jeden výkyv nic nedokazuje.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak, pane Tolaszi, divák Emil tak trochu narážel na možnost, zda protichůdné jevy uměle neaplikujete na model globálního oteplování coby jejich vysvětlení.

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Já si myslím, že to řekla správně Taťána, to neděláme my, ale děláte to vy média. Já se vždycky zlobím, když mi někdo telefonuje, když zrovna někde hrozí zaprší z médií a chce vědět, jestli už to je to globální oteplování a ta změna klimatu. Mě to opravdu zlobí a tahle otázka od Emila je přesně důsledek toho, jak se k tomu přistupuje. Žádný jeden jediný konkrétní výkyv není důsledkem nebo důkazem globálního oteplování, ale to, co já jsem tady vyjmenoval ten sled těch extrémních událostí, tam už o tom můžeme hovořit.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A pokud by tady šlo o ten sled, který naznačuje Emil, tedy teplo, následně zima, když by to šlo v tomto sledu, mohl by to být důkaz v tomto sledu globálního oteplování?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Já teď nevím, jestli to správně chápu, ale já vám uvedu jeden příklad. V poslední době se často říká, že v Antarktidě je nejvíc ledu a že žádné globální oteplování není. A to, že je kolem Antarktidy nejvíce plovoucího ledu, opakuju nejvíce plovoucího ledu, tak je důsledek toho, že se otepluje, protože ta Antarktida se de facto rozpouští a takhle roztéká do svého okolí, a to je důsledek toho, že se otepluje a přitom můžeme říkat, že je tam plošně více ledu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A ten druhý dotaz, byl by nějaký jev, nějaký projev počasí, na základě kterého byste řekli: "Popírá to existenci globální změny klimatu, tedy globálního oteplování?"

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Jeden jev určitě ne, pokud bychom měli 15, 20 let pořád teplotně podprůměrné roky, pokud by se ten trend, který zaznamenáváme v těch posledních 40, 50 letech zlomil a trval by zase dalších 30, 40 let, tak pak se můžeme bavit o tom, že se příroda vrací k normálu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem, možná si to všichni pamatujeme, 2 roky zpátky, rok 2013 a informace a argumenty skeptiků vůči globálnímu oteplování, že se od roku 1988 naopak ten nárůst teplot zpomaluje. Jak se s tím vypořádal mezinárodní klimatický panel, pane Tolaszi?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Já si myslím, že on se s tím nemusel vypořádávat, protože klimatologové ve svých modelech docela dobře odhalili příčinu, o které teda před 20 lety nevěděli, že bude tak výrazná, a to je s velkou pravděpodobností to, že se do oceánu ukládá více teplota, než se před těmi 20, 30 lety očekávalo. A to, že se ukládá do oceánů více tepla, je nezpochybnitelné, protože už to říkal pan profesor Moldan, teplota oceánů roste, tím se zvyšuje hladina a ne jenom, že roste teplota hladiny oceánu povrchová, ale dneska už tyhle důsledky zaznamenáváme v 700metrové hloubce, to znamená, už v hloubce, kde bychom to neočekávali, a to je právě důvod, proč od toho roku zhruba 88 nebo, řekněme, od konce 80. let ten trend oteplování se zpomalil nebo, přesněji řečeno, stal se statisticky nevýznamným, ale na druhou stranu poslední, řekněme, 2, 3 roky to vypadá, že se toto zpomalování zastavilo a že ten trend se opět otočí nahoru.

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Já bych rád ještě Emilovi připomněl, že zásadní rozdíly mezi počasím a klimatem, a to je třeba rozlišovat, počasí je v zásadě okamžitý stav atmosféry, jestli prší nebo svítí sluníčko, to je počasí. Klima je stav průměrný, který vždycky musíme brát za určité období. Radim se právě zmínil. Hovořil o 10, 15 letech, případně 30, 40 letech. Tam má smysl hovořit o klimatu a o klimatické změně, ale prostě ze dne na den nebo dokonce z týdne na týden, dokonce i z roku na rok to nemá nějaký velký význam. K tomu ještě, co říkal Radim Tolasz, že se ten trend vrací. Rozhodně rok 2014, kde už ta data jsou dobře zpracována, byl nejteplejším rokem za celou historii pozorování, která už můžeme považovat za naprosto spolehlivá a ta předběžná data o roku 2015, která samozřejmě nejsou uzavřena, nicméně jsou jistá předběžná, naznačují, že rok 2015 bude ještě teplejší, takže ten trend toho nárůstu teploty, který byl zaznamenán v těch minulých letech a spíše desetiletích, se vrací.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak, pojďme k dalšímu dotazu. Jana: "Proč se mluví o globálním oteplování? Vždyť v minulosti bylo právě kvůli teplu Grónsko lidmi nazváno zelenou zemí a za Karla IV. byla v Čechách invaze kobylek, logicky tedy muselo být tepleji než dnes." Pane profesore.

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Tak nebylo tepleji, v průměru máme poměrně velmi dobře a spolehlivě zpracován průběh teplot za posledních přibližně, klimatologové to a paleoklimatologové jdou ještě do daleko hlubší minulosti, ale za posledních 10 tisíc a zejména za posledních tisíc let se to ví velmi dobře a rozhodně bylo tepleji, než bylo, řekněme, před nějakými 30, 40 lety, ale nebylo tepleji, než je dnes.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak, Václav Kopecký: "Dobrý večer. Klima ovlivňuje mnoho faktorů, například sluneční aktivita, precese zemské osy a v posledních staletích i činnost člověka, pokouší se někdo vytvořit model těchto vlivů?" Pane Tolaszi, pokud se nemýlím, nejnovější studie sestavily jakýsi žebříček těchto vlivů, ze kterého jasně vychází, že nejzásadnější je, jsou tedy ty emise skleníkových plynů. Jak je to s vlivem těch ostatních faktorů? Sluneční aktivita, ty pohyby zemské osy, vulkanická činnost a tak dále?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Tady zřejmě narážíte na poslední výstupy panelu IPCC, který se zabýval hodně podrobně něčím, čemu se ne zrovna příjemně říká radiační působení, a to je, dá se najít takový grál v IPCC, který nám říká, jak se změnilo teda jak se změnil radiační vliv jednotlivých složek, například slunečního záření nebo těch skleníkových plynů od roku 1750. Když se to sečte komplet, tak se dostáváme zhruba na 2,3 watty na metr čtvereční a v tom 1,7 wattů na metr čtvereční té změny je právě oxid uhličitý plus některé další plyny, potom jsou tam záporné vlivy, jako například aerosoly, a to sluneční záření s tou změnou od toho roku 1750, tam se udává zhruba dvě desetiny toho wattu na metr čtvereční, takže když se podíváte na ten poměr mezi oxidem uhličitým 1,6 a sluneční záření 0,2, tak je to nepoměr, ale pořád platí to, že to sluneční záření má nejvýraznější vliv. Já teď hovořím jenom o té změně od roku 1750, kdy vlastně zaznamenáváme trendový nárůst teploty a přitom sluneční záření de facto zůstává stabilní, ale co nezůstává stabilní, to jsou právě ty antropogenní emise skleníkových plynů, o kterých se možná ještě budeme bavit podrobněji.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Odlesňování, pane profesore, to má nějaký zásadní vliv na zvyšování té průměrné teploty?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Ano, ano, má. Má to dvojí vliv. Jednak se mění odrazivost, protože když máte půdu, řekněme, holou nebo víceméně holou, ne zalesněnou, tak ten odraz je, je vyšší, čili to vlastně odráží víc slunečního záření, takže vlastně tam ten efekt je proti tomu oteplování, ovšem daleko výraznější efekt je v tom, že jestliže se vykácí ty lesy, tak se dříve či později to dřevo buď spálí nebo nějak zoxiduje a jsou z toho prostě emise oxidu uhličitého, čili ten čistý efekt je ..., poměrně dosti výrazně přispívá právě k těm, k tomu, k té celkové zátěži těch emisí skleníkových plynů. Počítá se, že z toho odlesňování, že to je, ty, ty emise průmyslové se počítají, že to je nějakých, řekněme, 70 procent, zatímco a nejsou to tedy, není to jenom CO2 a naopak ty, ty emise z toho nebo ty vlivy, které k tomu přistupují z, z toho odlesňování jsou v řádu procent, maximálně do 10 procent, myslím, že kolega Tolasz to možná ví přesněji.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano. Chápu to správně, pane Tolaszi, že všechny ty potenciální faktory, které jsem zmínil, krom tedy emisí skleníkových plynů jsou víceméně marginální, ať už jsou to ty pohyby zemské osy, nebo vulkanická činnost nebo situace na Slunci. Jsou to všechno jevy, které jsou z hlediska globální změny klimatu marginální? Rozumím tomu správně?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Já bych určitě nepoužil slovo marginální, pokud jde o ty jednotlivé složky, ale určitě ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Je moc silné?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
... ale určitě jsou, ne, jsou marginální z hlediska změn, ke kterým dochází u těch jednotlivých složek, to je to, co jsem říkal, sluneční záření má největší vliv, ale od roku 1750 je relativně stabilní, a proto je marginální vzhledem k současné klimatické změně. Naproti tomu oxid uhličitý ve srovnání se Sluncem má zanedbatelný vliv na klima, kolegové mě asi nebudou mít rádi za to, co jsem teď řekl, ale ta změna od toho roku 1750 je natolik výrazná, že přebije ty změny toho slunečního záření, které se tímto z hlediska těch změn stává marginální.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano, Táňa se netvářila plně souhlasně.

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
Ne, já vlastně můžu souhlasit, ono totiž toho oxidu uhličitého je v atmosféře strašně malinko. Málokdo si uvědomuje, že to jsou řádově tisíciny procenta z celé atmosféry, takže opravdu to malé množství se zase malinko zvýšilo, ale protože je to relativně účinný skleníkový plyn, tak se nám to možná už projevuje.

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Já bych s tím přeci jenom nesouhlasil. Je třeba říct, že paleoklimatologové zejména tedy v tom poslední..., v těch posledních několika, dá se říct, stech tisíců let nebo i milionů let, že v poslední době zjišťují, že naopak ten skleníkový efekt je skutečně rozhodující pro, pro naše klima, protože se ukazuje, že to sluneční záření je víceméně stabilní nejen od roku 1750, ale za posledních několik milionů let. Takže myslím si, že se pořád ještě ne úplně doceňuje ten vliv toho skleníkového efektu.

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Já, jestli můžu ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jirka Novák: "Není už pozdě na to řešit, jak zpomalit globální oteplování? Neměli bychom se spíš soustředit na přizpůsobování se změnám?" Pane profesore?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Tak rozhodně, když sledujeme třeba výsledky toho mezivládního panelu IPCC, když sledujeme jednání mezinárodních konferencí, tak o klimatu, tak je třeba říct, že v poslední době se skutečně věnuje podstatně větší pozornost než dřív těm adaptacím, protože prostě už se jednoznačně konstatovalo tady změna klimatu běží, je rychlejší, než jsme si mysleli, je třeba se na to prostě nějakým způsobem adaptovat, takže to je pravda. Ale na druhé straně všechny ty modely a všechny ty výpočty a předpovědi jednoznačně ukazují, že pokud bychom, pokud by se podařilo opravdu to, to zmírnění nastartovat tím, že se sníží, výrazně sníží emise skleníkových plynů, tak to bude mít ne třeba bezprostřední účinek, jako je třeba nějaká hráz proti, proti moři, ale bude to mít účinek už, řekněme, v rámci v průběhu nějakých desítek let a že se skutečně ta změna klimatu zmírní a myslím si, že pořád tady už jsme několikrát naznačili, vy jste ostatně sám začal s tím rokem 2050, 2100, čili my pravdu hovoříme o takhle vzdálené budoucnosti.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jinými slovy, vidíte reálnou šanci, že pokud by kupříkladu na pařížské konferenci došlo k nějaké radikální dohodě na snižování těch emisí skleníkových plynů, tak by ty předpovědi na rok 2050 mohly reálně vypadat úplně jinak nebo jinak?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Ne, úplně jinak určitě ne. Protože rok 2050 je příliš blízko a rozhodně se do roku 2050 může spíše nastartovat nový, nový směr zejména v energetice, protože se hovoří, že v průběhu druhé poloviny tohoto století bychom měli celosvětově dosáhnout té bezuhlíkaté, bezuhlíkaté ekonomiky, čili tam, tady ta doba do toho roku 2050 je klíčová, protože měla nastat změna, že by měla nastat, že by měly nastoupit výrazně nové trendy, ale že by to nějak zásadním způsobem ovlivnilo ten současný průběh změny klimatu, řekněme, v průběhu nějakých 5, 10, 15 let, s tím se příliš počítat nedá.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Takže až ve druhé polovině 21. století, pokud by to bylo optimistické.

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Přesně tak, přesně tak.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Když jsme se vrátili k předpovědím počasí, pojďme do české kotliny a předpověď počasí pro rok 2050 konkrétně pro 27. Leden 2050 od Taťány Míkové.

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT /Ukázka/
--------------------
Dobrý večer, dnes je čtvrtek 27. ledna 2050 a dětem zítra začínají prázdniny. Sníh, který napadl krátce po Silvestru hned za 2 dny roztál a ze všech hor nabízí tedy teď sníh na lyžování jedině střediska v nadmořské výšce tisíc metrů a výš. Už je uvidíme na grafice, lyžuje se na umělém sněhu. Mezi vašimi fotkami dnes vítězily rozkvetlé stromy, ty vám ukážu hned na dalším obrázku. Tady je vidíte, jak kvetly, ale nechyběly ani zpravodajské fotografie z úterka, to se Českem prohnal orkán Mathias a teď předpověď. Taky zítra ráno čekejte teploty vysoko nad nulou, nejčastěji v rozpětí 8 až 4 stupně Celsia, kvůli silnému větru ale bude pocitová teplota jen kolem 2 stupňů. Oblačnosti bude hodně, většinou oblačno nebo zataženo, při větru zřejmě nebudou prakticky žádné mlhy. A ještě zítřek. Přes den se na nebi vystřídají téměř všechny známé druhy mraků, dopoledne bude ještě svítit slunce, na nebi se už ale ukáže tenký bílý film vysokých mraků a po obědě se začne dál zatahovat. Do večera přijde na západ dokonce i déšť. A teď maxima, čekejte je mezi 10 a 14 stupni Celsia, ale dojde a ně už před polednem, odpoledne se začne ochlazovat. A příští dny. Dál bude pokračovat rychlé střídání počasí, ještě před 30 lety bychom takovému počasí říkali aprílové, dnes je to ale průměrný leden v Česku. Přeju vám dobrou noc.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak tedy, Táňo, sníh až ve výšce nad tisíc metrů nad mořem, rozkvetlé stromy, orkán Mathias, teploty nad nulou. Na základě jakých faktorů si modelovala tuhle předpověď?

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
Tak my jsme samozřejmě na tomhle projektu spolupracovali se Světovou meteorologickou organizací a doporučení pro tyhle projekce, které vytvářejí všichni meteorologové, televizní meteorologové po světě, bylo dotýkat se spíš těch 4 stupňů Celsia oteplení ke konci století, než té nižší hranice, řekněme dvou. Ale samozřejmě, už jsme na začátku řekli, že takováhle předpověď je do určité míry nadsázkou. Je to jenom jedna z možností, jak by ta předpověď počasí v té době mohla vypadat. Neznamená to, že skutečně 27. ledna budeme mít takovouhle předpověď počasí. Určitě ji bude říkat někdo jiný, ale musíme to vnímat jako cosi, co nás víc vtáhne do toho, jak by počasí za těch 35 let opravdu mohlo vypadat a já řeknu ještě pár takových drobností. Ono ty rozkvetlé stromy v lednu, to nebyl rok 2050, ale to bylo skutečně reálné měření 3 roky zpátky, 2 roky zpátky, kdy byl velice teplý leden a v lednu už ty stromy opravdu kvetly. My už některé z těch jevů registrujeme do dneška. Navíc teplota v lednu v Ústí nad Labem už byla zaznamenána v roce 2002 18,8 desetin stupně Celsia, čili některé z těch jevů zažíváme už dnes, jenom jsou výjimečné. A může se stát, že v té budoucnosti budou docela běžné.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane Tolaszi, rok 2050 a nárůst průměrné teploty v České republice, stupeň až 2 stupně Celsia oproti současnosti, sedí to?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Ano, to přesně sedí podle scénáře vývoje klimatu pro Českou republiku, který máme spočítaný a počítali jsme ho do roku 2010, kdy jsme teda ty výpočty uzavřeli, a to nám říká, že kolem roku 2030 očekáváme vzestup o jeden stupeň a kolem roku 2050 o další jeden stupeň, to znamená, celkem o 2 stupně, oproti období 61, 90, ale pojďme se nebavit jenom o těch teplotách. Řekněme si taky něco o srážkách. My očekáváme, že se budou měnit i srážky, přičemž říkáme, že v ročních průměrech ty srážky budou relativně pořád stejné, to zvýšení tam je 3 procenta v tom prvním období a 1 procento v tom druhém období, ale také říkáme, že se změní rozložení srážek v průběhu roku a očekáváme větší problémy s váhovou bilancí, se suchem a s přívalovými srážkami, přestože, že ten průměr zůstane de facto pořád stejný.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem experti z katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy ve studii ze letošního roku uvádějí, že ta klimatická změna v České republice bude patrnější v zimním období, souhlasíte se tím, pane Tolaszi?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
To vychází z modelů, které se dělaly ne pro území České republiky, ale pro celou Evropu a z toho vytahovali kolegové to území České republiky a záleží na tom, co budeme vnímat jako větší problém nebo větší změnu. Ty zimní teploty se budou samozřejmě nebo očekáváme, že se budou zvyšovat méně než třeba jarní a letní, ale na druhou stranu ta změna rozložení srážek bude citelnější nebo viditelnější právě v zimě, protože očekáváme například to, co říkala Taťána, že bude méně sněhových srážek, což může mrzet nás lyžaře, ale na druhé straně to může přinášet problémy se zásobováním vodou v České republice, protože u nás jsme zvyklí na to, že sněhová pokrývka, no, na jaře dodotuje nádrže, ze kterých potom čerpáme pitnou vodu, takže z tohohle důvodu ty zimní změny mohou být citelnější a pro nás problematičtější.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane profesore, když vezmeme ty jednotlivé změny, nejen teplota, ale taky, jak jsme říkali kupříkladu v oblasti srážek, dotknou se rovnoměrně celé České republiky, anebo můžeme vytáhnout některé oblasti, kde budou, řekněme, citlivější, kde budou výraznější?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
V současné době rozhodně ty modely nám neposkytují možnost nějaké úplně detailní regionalizace na třeba úroveň jednotlivých krajů a podobně, a když se podíváme na záznam letošního sucha, tak vidíme, že například je to poměrně nerovnoměrně rozloženo a že takové oblasti, které jsme vždycky považovali za zásobárnu vody a vlhké jako třeba Šumava, tak jsou letos vlastně poměrně hodně suché, dá se říct anomálně suché, takže musíme počítat s tím, že to bude nerovnoměrně rozděleno. Velmi pravděpodobně ty tradiční oblasti suché, jako je jižní Morava nebo oblast Žatecka a podobně, velmi pravděpodobně zůstanou suché nebo ještě více suché, ovšem můžeme se nadít různých překvapení a může to rozložení být úplně jiné. Já ještě k tomu, co říkal Radim Tolasz k té, k té vodě. Já myslí, že to je skutečně velmi významné, letos také jsme zaznamenali výrazný úbytek, výrazný pokles hladin podzemní vody, lidem vysychaly studny a podobně a ta podzemní voda se skutečně dotuje v podstatě jenom přes zimu a velmi často, téměř výhradně z těch sněhových srážek, protože toho deště je málo, čili to si myslím, že je další takový vliv, s kterým opravdu je nutno počítat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Když srovnáme potenciální sucho, které může i Českou republiku potkat v rámci dopadu klimatické změny s tím, co jsme zažívali a zažíváme letos, Táňo, jaké by tam mohly být rozdíly?

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
Tak já bych to nechtěla srovnávat, protože právě ta předpověď, jak jsme si řekli, extrémních projevů to je, ať už jsou to silné deště a následné třeba záplavy, a nebo potom to sucho, tak právě tyhle rozdíly se opravdu v těch modelech předpovídají ..., ani bych neměla říci předpovídají, spíš jsou to projekce, to znamená, odhadují mnohem hůř, ale pravdou je, že můžeme čekat potom takových jarních a letních sezon, jaké byly letos, daleko víc. Budou přicházet zřejmě s daleko větší frekvencí.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem vláda už přijala určitý plán kroků, jak zamezit nebo jak bojovat s tím rostoucím suchem, šetřit pitnou vodou obnovit říční nivy, sázet méně řepky olejky a kukuřice, nahradit je vojtěškou a lnem. Stát má podle toho dokumentu podporovat například dopravu založenou na elektrickém pohonu a zemním plynu, a tak dále, a tak dále. To jsou, pane profesore, kroky správným směrem?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Určitě, ano, to jsou kroky správným směrem. Já bych k tomu zdůraznil zejména tu péči o krajinu. Ta v současné době, naše krajina v současné době velmi trpí tím, že zemědělci hospodaří na příliš velkých lánech, není tam žádná nebo velmi omezená protierozní ochrana. Nejsou opatření na zadržování vody v krajině, samozřejmě, že když potom je opravdu velké sucho nebo velká povodeň, tak tyhle ty, tahle ta opatření nepomohou, ale za normálního průběhu počasí i třeba s nějakými změnami, tak rozhodně by tato opatření, která jste jmenoval, plus zejména ta zlepšená péče o krajinu, výrazně, výrazně mohla pomoci.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Stanislav se ptá: "Dobrý večer. Jaká opatření vymýšlejí vědci na obranu proti oteplování nebo alespoň na zmírnění následků tohoto jevu. Je vůbec v lidských silách i při dnešní vyspělé technice zvítězit nad přírodními jevy? Poručit větru a dešti se dosud nepodařilo." Pane Tolaszi, neblížíme se té rovině poručíme větru dešti, když se snažíme zmírnit dopady globální změny klimatu?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Já bych se odpíchnul od té poslední věty toho dotazu, že nad přírodními jevy zvítězit nemůžeme a nemůžeme poroučet větru, dešti, to je úplně přesné, ale to nechce nikdo přece dělat bojovat proti nějakým přírodním jevům. To, o čem klimatologové hovoří a o co se snaží, je adaptace na i tyto přírodní, ale i ty uměle vyvolané jevy a hlavně boj, já to moc nemám rád, ale řekněme teda boj proti té antropogenní složce těch změn, ne proti těm přírodním změnám, takže ten dotaz trošku byl zavádějící . A pokud jde o ta opatření, která jsme schopni dělat nebo která navrhujeme, tak to v předchozí odpovědi, pan profesor Moldan shrnul velice dobře a je to přesně to, po čem my klimatologové voláme a říkáme tomu adaptační opatření, to je přesně ono.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem taky nedávný průzkum, který provedla katedra environmentálních studií z Masarykovy univerzity, mluví o tom, že víc než polovina Čechů věří tomu, že se globálně mění klima a většina veřejnosti se domnívá, že vývoj klimatu ovlivňuje člověk svojí činností, nicméně současně si podle toho průzkumu myslíme, že nemusíme měnit naše chování, ale že všechny tyto změny jsou zapříčiněny v jiné části světa, o čem to svědčí, pane profesore?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
No, svědčí to o tom, že lidé zkrátka si to ne dobře pořád ještě uvědomují. Neuvědomují si, že Česká republika není nějakým izolovaným územím, které by bylo od toho světa nějak odděleno nějakou pomyslnou hradbou. My se samozřejmě podílíme také na všech těch změnách. Emise skleníkových plynů, pokud je spočítáme na, na jednoho obyvatele, tak jsou u nás ve srovnání s jinými vyspělými státy velmi vysoké, čili my vlastně přispíváme, řekl bych, neúměrně mnoho, a proto také určitou výraznou odpovědnost a povinnost proti tomu něco dělat, čili já myslím, že v tomhle tom opravdu je potřeba mít ten globální pohled, a to lidem pořád chybí.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
S tím možná souvisí i další otázka, Matěj Pražský: "Jak drahý v uvozovkách je boj s globálním oteplováním? Vyplatí se vůbec všechna ta opatření?" Pane Tolaszi?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Já nejsem ekonom, ale ze zpráv IPCC si pamatuju číslo, které možná některé může překvapit, na rok 2050 v případě, že by došlo k mezinárodním dohodám, se odhaduje, že ty náklady budou 1 až 2 procenta HDP globálně, to znamená, v některých regionech to bude více, v některých méně, ale já si myslím, že 2 procenta HDP není zase tolik, navíc, když si uvědomíme, že velká část těchto opatření může být přínosná nejenom ekonomicky, ale i lidsky. Protože by to mohlo být součástí nějakých modernizací, technologických obnov a podobně, takže to jsou sice náklady, ale jsou to náklady, které bychom stejně dělali, i kdybychom na nějakou změnu klimatu úplně zapomněli.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Já jsem v úvodu mluvil o pařížské klimatické konferenci, která začne už za měsíc, opravdu s ní jsou spojována, spojovány velké naděje, proč by, pane Tolaszi, pařížská konference měla dopadnout jinak než kupříkladu kodaňská konference, která skončila v nějakých vágních proklamací bez konkrétních závěrů.

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Ptáte se, proč by měla dopadnout jinak? No, protože jsme zase o pár let chytřejší a možná by ten, to vyjednávání na té mezinárodní úrovni už konečně mělo dojít k tomu, že se na něčem shodnou i ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A, i když promiňte, nejste politik, vidíte možná trochu jinou politickou vůli dohodnout se na mezinárodním poli? Je tam přeci jenom posun ve stanovisku Číny a Spojených států, to je velký příslib?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Je to příslib, ale já, když si mě pozvete do studia po skončení té pařížské konference a dojde k nějaké dohodě, tak stejně nebudu říkat: "Už máme vyhráno," protože dohoda je jedna věc a její dodržování, případně naplňování, to je běh na dlouhou trať a víte sám, že třeba v Americe se očekává výměna prezidenta a pokud dneska Obama říká, že to bude nějak tak za dva roky, to může být úplně jinak, takže buďme opatrní, ale na druhou stranu, jak říkám, jsme zase o něco chytřejší a i kdybychom se měli dohodnout jenom na tom, že stavíme růst emisí, tak já bych to považoval za úspěch.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A z těch mezinárodních hráčů v tuto chvíli kdo je z vašeho pohledu nejvíc nevyzpytatelný? Kde visí největší otazník? Je to Rusko, je to Indie?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Já si, pokud dobře pamatuju a pan profesor Moldan mi to možná potvrdí, tak už při vyjednávání o Kjótském protokolu těmi nejvíce nevyzpytatelnými byly Rusko a Spojené státy, podle toho jak potom, kdo se do toho Kjótského protokolu zapojili a nezapojili. Takže já bych viděl ten problém tady a přidal bych k tomu tu Čínu popřípadě ještě Jižní Ameriku, která se ekonomicky hodně rozvíjí, ale z hlediska, řekněme, nějakých příslibů a nebo v tendencích se mezinárodně dojednat není zrovna ideální.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane profesore, v Kjótském protokolu v roce 1997 se průmyslové země zavázaly snížit emise skleníkových plynů o něco víc než 5 procent.

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
5,7.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jaká dohoda je reálná teď nebo jaká je potřebná?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Teď je, teď trošku se na to díváme jinak, to je právě ten rozdíl, že už opravdu jsme chytřejší, víme toho víc ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Je postup zespoda?

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Jednak, ale my dneska se díváme vlastně na ty, ne na ty současné, současné emise, ale díváme se na jejich vlastně celkový objem, který v atmosféře už je a který klimatologové spočetli, že by neměl přesáhnout určitou hodnotu, konkrétně tisíc gigatun CO2 a k tomu se, k tomu se prostě nějakým způsobem blížíme a měli bychom, měli bychom dosáhnout takové dohody, aby tato, tato hodnota v žádném případě nebyla překročena, čili není to tak úplně jednoduché, že se prostě země X zaváže ke snížení o nějaká procenta k danému roku. Může se to počítat trošku jinak, podstatné je, aby prostě to celkové množství toho, těch skleníkových plynů a zejména oxidu uhličitého v té atmosféře nestoupalo, jak kolega Tolasz zmínil, aby už teda, pokud možno, nestoupalo a nebo přestalo stoupat co nejdříve. Některé země se chystají například v té Paříži se zavázat, že jejich, že dosáhnou vrcholu emisí v nějakém roce, třeba Číňani řekli v roce 2025, tuším, že už dál to nebude stoupat, takže ty závazky budou mít asi trošku jinou podobu, ale s tím základním cílem, nezvýšit obsah skleníkových plynů v atmosféře nad nějakou míru.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem pro upřesnění, podle OSN se ke snižování emisí CO2 přihlásily akčními plány všechny vyspělé země a tři čtvrtiny rozvojových států, jenom pro podtržení. A další dotaz: "Je snaha o nepřekročení oteplení o 2 stupně realistická nebo je to jenom politická proklamace?" Pane Tolaszi?

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Já to už teď považuju a považoval jsem to už v tom roce 2007 za politickou proklamaci, protože si myslím, že ten trend už je nastartovaný tak, že ty 2 stupně někdy v tom, v té polovině tohoto století přesáhneme, takže je to proklamace, ale je to proklamace celkem logická, protože politici nejsou klimatologové, nejsou odborníci, takže ti potřebují nějakou, zcela jasnou a jednoznačnou hranici, od které by se mohli odpíchnout, takže bych to zase neshazoval.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane profesore, zkusme ještě na závěr okomentovat možná jemnou nuanci, která se týká té pařížské konference a ptám se vás záměrně coby člověka, který má zkušenost i s reálnou politikou jestli to tak mohu říct. Jemný detail, ministr zahraničí Francie a Francie prosadila, že na pařížské klimatické konferenci dojde k opačnému gardu, tedy hned první den se konference budou účastnit hlavy států. Je to taktický tah, který nakonec může vést spíše k výsledku než to, jak to bylo v minulosti? Tedy hlavy států až na poslední dny, tedy dlouhé dny se čekalo, co rozhodnou a ony a nakonec nerozhodly nic.

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Já myslím, že to je velmi dobrý tah. Ostatně to pokračuje vlastně ta tendence, kterou generální tajemník OSN nastartoval už v září v New Yorku, kde právě ty hlavy států měly velké projevy a velká gesta, která, pokud zopakují v té patří, tak těm vyjednávačům, kteří potom budou dojednávat ty detaily, se bude těžko couvat, jestliže ti prezidenti jaksi něco prohlásí a bodu se tlouct v prsa, že to je teda už závazné, tak si myslím, že to, že to by mohlo té pařížské konferenci dodat velmi dobrý signál.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A ještě jednu otázku stihneme. Karel: "Jaké jsou dnes možnosti ovlivnit počasí? Rozehnat mraky a podobně a je to vůbec fyzikálně možné? Tedy máme se těšit na budoucnost, kdy bude možné měnit počasí?" Táňo, ujmeš se toho?

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
Docela ráda. Skutečně existují země, které se do takových věcí pouštějí a není to ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Čína.

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
... Není to nereálné, samozřejmě, my už víme, jak ten proces skutečně probíhá, umíme, umíme do určité míry ovlivnit to, kde třeba z oblaků vypadne déšť nebo pokud se obrátíme třeba k té Číně, může se jim stát, že to není déšť, ale třeba sníh ve chvíli, kdy ho nečekali. Došlo jenom na ochlazení o pár stupňů Celsia a v té Číně se zasypali sněhem takovým způsobem, že možná litovali.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Taťána Míková, Bedřich Moldan, Radim Tolasz, hosté dnešního Hyde Parku. Děkuju vám, hezký večer přeju.

Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí UK
--------------------
Děkujeme.

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
--------------------
Dobrý večer.

Radim TOLASZ, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav
--------------------
Pěkný večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A vám děkuju za pozornost a i vám pěkný večer.