banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

Energie, klima a Evropa

 

Noční Evropa

Ve čtvrtek a pátek tohoto týdne (23. a 24. 10) se sejdou premiéři zemí Evropské unie k jednomu z velmi významných jednání tohoto roku. Evropská rada má přijmout konečné rozhodnutí o novém rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky, včetně rozhodnutí o dalších opatřeních zaměřených na posílení energetické bezpečnosti Evropy a o konkrétních cílech v této oblasti. Jinými slovy má určit, jak bude Unie v příštích patnácti letech omezovat emise skleníkových plynů a jakým směrem se bude ubírat výroba a spotřeba energie. Cíle navržené Evropskou komisí jsou snížit do roku 2030 vypouštění skleníkových plynů o 40% (ve srovnání s rokem 1990), zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 27% a zvýšit energetickou účinnost o 30% (tento cíl potřebuje jasnější definici). Závěry Evropské rady mají přinést jasný signál o stanovisku, jež bude Evropa zastávat a prosazovat na klíčové globální konferenci o klimatu plánované na prosinec 2015. Až dosud je Evropa co do snahy o zmírnění změny klimatu uznávaným světovým lídrem, a s trochou patosu můžeme říci, že svět očekává, že tomu bude i do budoucna. Samozřejmě to zdaleka nespočívá jen v tom, že ještě snížíme svůj už teď nevelký (okolo12%, Čína 29%, USA 19%) podíl na celosvětových emisích oxidu uhličitého, ale ukážeme, že svou globální odpovědnost bereme vážně a že i ostatní přijmou svá vlastní opatření a závazky udělat všechno pro to, aby průměrná globální teplota nestoupla o více než 2 stupně Celsia a spolu s tím se neprojevily různé velmi vážné dopady změněného klimatu.

Celá problematika spalování fosilních paliv ale dostala ještě nový, urgentnější rozměr s vývojem ruské zahraniční politiky a s rostoucí nestabilitou na Blízkém východě. Evropa je přitom regionem, který je ve světě, vedle Japonska a Koreje, nejvíce závislý na dovozech energie. V roce 2011 importovala 53% veškerých spotřebovaných fosilních paliv. Evropané utratí za tyto dovozy každý den jednu miliardu Eur.

"Správné rozhodnutí v době nejistoty je to, co odlišuje opravdového a schopného politika od pouhého provozního manažera"

Jaká je česká pozice k uvedeným cílům 2030? Neměli bychom mít problém se závazným cílem snížení emisí o 40%, jeho splnění nás nebude stát nějaké mimořádné úsilí díky stanovenému výchozímu roku; již dnes vykazujeme snížení přes 30%. Měli bychom se však jednoznačně přidat i ke dvěma dalším cílům a souhlasit s jejich závazným charakterem. Obnovitelné zdroje mají u nás špatný zvuk díky nešťastnému vývoji s fotovoltaikou, ale měli bychom rozlišovat: Nemohou za to obnovitelné zdroje samotné, které jsou zcela jistě naopak základním předpokladem nové perspektivní energetiky, ale neodpovědná práce lobbistů, politiků a dalších. Pokud bude politická vůle, je pro nás cíl splnitelný. Zejména však bychom se měli přihlásit k cíli zvýšení energetické účinnosti. Až dosud se České republice daří trvale ji snižovat, avšak tempo bychom měli ve vlastním zájmu zvýšit, už jen proto, že na tom mohou všichni jen vydělat. Zároveň bychom měli pokud možno opustit jedno z dosti ostudných posledních míst, které až dosud v tomto indikátoru mezi evropskými zeměmi zaujímáme.

Vládní koalice si za jeden ze svých cílů stanovila vrátit Českou republiku do evropského politického mainstreamu. Proto by se měla přiklonit k postoji států jako je Německo a další státy Západní Evropy, a nikoliv vycházet z partikulárních a krátkodobých zájmů některých našich – byť mocných – sektorů a přidávat na stranu států jako Polsko nebo Bulharsko. Neměli bychom požadovat snížit navržený evropský cíl efektivního využití energie a učinit jej zásadně nezávazný nebo chtít, aby se ani v žádné další legislativě neobjevila opatření, která by jednotlivé členské státy zavazovala ke společným cílům přispět. Česká pozice by měla pomáhat k tomu, aby Evropa byla politickým celkem, který uplatňuje ambiciózní zahraniční politiku, nevázanou mimo jiné energetickou závislostí na zemích, jejichž strategické zájmy se s evropskými hodnotami, mírně řečeno, zásadně neshodují, ať už jde o Rusko nebo Írán.

Hlavním argumentem proti přijetí závazných závazků je přitom nejistota, jak se navržené cíle mohou promítnout do české ekonomiky. V politickém rozhodování, zejména dlouhodobém, je nejistota přítomná vždy. Navržené cíle ale nejsou výstřelem do tmy, ekonomické a energetické modely dávají základní představu o tom, jaké budou nejdůležitější makroekonomické dopady. Můžeme se opřít o důvěryhodné studie (například německý Fraunhofer Institut), z nich vyplývá, že stanovení tří cílů, které se vzájemně podporují, podstatně sníží celkové systémové náklady snižování emisí. Pozitivní vliv má rovněž vysoký podíl domácí pracovní síly na realizovaných opatřeních, a také snížení dopadů negativních externalit, zejména zlepšení kvality ovzduší. Hlavním přínosem závazných cílů úspor a obnovitelných zdrojů je však především dlouhodobá jistota pro investory, která snižuje rizika a náklady financování potřebných opatření.

Správné rozhodnutí v době nejistoty je to, co odlišuje opravdového a schopného politika od pouhého provozního manažera. Premiéři, kteří se summitu zúčastní, se mohou zapsat do historie. Pro koaliční vládu Bohuslava Sobotky je to velká výzva a možnost konečně Evropě ukázat, že i nám jde více o společnou evropskou vizi než o partikulární zájmy, jejichž krátkozrakost nedohlédne ani za ukrajinské hranice nebo za horizont několika málo let.