banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

Krajině by pomohlo zrušení ministerstva pro místní rozvoj

 

bedrich-moldanOchrana krajiny je klíčovým tématem pro volební program TOP 09. Podle Bedřicha Moldana, předsedy expertní komise pro životní prostředí, bychom se mohli inspirovat na severu Evropy. Tam se rozhodli, že mají příliš mnoho obcí, a jako základní jednotky veřejné správy zavedli podstatně větší komuny, které by měly lépe rozhodovat o svěřeném území a tím pečovat o krajinu.

Jak důležité nebo vážné je téma životního prostředí pro TOP 09?
Máme dvanáct volebních témat a jedno z nich je životní prostředí. Má číslo šest a v programu jsou mu věnované dvě stránky textu, zatímco třeba bezpečnost nebo justice má jenom jednu stránku. 
TOP 09 si velmi dobře uvědomuje, že české politice chybí silná zelená strana, zatímco jsou tu strany téměř programově antiekologické, jako je ODS. Pak jsou tady strany, které žádný názor nemají, a strany, které se k ekologii chovají velmi podivně, což jsou jednoznačně komunisté. A nakonec ČSSD, která je z hlediska ekologie totálně rozpolcená. Charakteristickým indikátorem je postoj k limitům těžby, tam TOP 09 velmi pevně drží, že se limity nemají prolomit...

Nicméně v programu má napsáno, že by o prolomení limitů bylo možné začít uvažovat v případě ohrožení energetické bezpečnosti země?
No dobře, takhle je to v programu napsáno, ale co znamená, že bylo by možno uvažovat? Ne, my jsme zásadně proti tomu a zcela jednoznačně. My držíme stanovisko, které například před nedávnem zopakovala Komise pro životní prostředí Akademie věd, že limity těžby se prolamovat nesmí.

Byla by TOP 09 pro alokování uhlí pro teplárny při zachování limitů těžby?
Při zachování limitů těžby je potřeba s uhlím především šetřit a uvažovat o zvyšování těžby až na úplně posledním místě. Česká republika se pyšní tím, že má v Evropě skoro nejvíc kombinované výroby tepla a největší počet obyvatel zásobovaný centrálním teplem, ale když se na to podíváte podrobněji, zjistíte, že obojí strašně plýtvá zdroji. A teplárny mají co dělat, aby se jim lidé neodpojovali, zejména když mají zateplení. Protože vědí, že když si pořídí blokovou kotelnou na plyn, tak budou platit polovinu dnešní ceny.

V programu to sice nemáte, ale znamená to, že teplárenství je odsouzené k zániku?
To vůbec ne, ale v podstatě u každé kombinované elektrárny, nebo každé teplárny, by se mělo prověřit, zda má její provozování vůbec cenu. Protože u řady provozů by bylo lepší se zamyslet a skutečně je zrušit, než složitě opravovat a izolovat.

A pomáhat teplárenství určeným uhlím?
No to už vůbec ne. Obecně je nejlepší topení plynem, což by se mělo všemi způsoby podporovat, včetně cílené podpory pro lidi, kteří na plyn prokazatelně nemají a topí vším možným. Rozhodně by bylo lepší podporovat plyn, než dávat dotace na kotle na biomasu, protože provozovat rozumným způsobem kotel na biomasu není vůbec jednoduché.

Takže by se plynem nahrazovala tuhá paliva i v malých obcích? Otázka je, kde se ten plyn vezme?
Jde o to, aby lidé využívali plyn tam, kde už je zavedený. Měl jsem senátní obvod na Kutnohorsku, kde je Ledeč nad Sázavou. Celé Ledečsko je plynofikované, ale lidé plynem netopí, protože je to moc drahé. Stejně tak na Ostravsku, kde je stupeň plynofikace velmi vysoký. Ale lidé plynem netopí, protože se jim to zdá drahé, protože je to drahé. Takže je potřeba rozmyslet, zda se s cenou nedá něco dělat. Podívejte se, jak Energetický regulační úřad dělá šachy kolem ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, kdy nejdřív říká, že je možné snížit cenu jen o pět procent, a pak se ukáže, že to není pravda. A u plynu to je určitě to samé, já samozřejmě nevím, jak to přesně dělat. Nicméně jsou tady v podstatě monopolní dodavatelé plynu a i s nimi je možné jednat.

Tohle říká Bedřich Moldan, nebo je to i názor TOP 09, že by bylo možné sáhnout na cenu plynu?
Já si myslím, že to klidně může být názor TOP 09. Nedokážu si představit, že by někdo v TOP 09 proti tomu něco měl. Samozřejmě by se neměly plošně rozdávat peníze. Bylo by možné využít různé sociální příspěvky a zavést třeba příspěvek na topení. Říkám to z toho důvodu, že není potřeba do takové podpory sypat nové peníze, ale bylo by možné využít peněz, které jsou na sociální programy určené.

V programu máte návrh změny daní, který by vedl ke snížení ceny práce a naopak zdanil výrobky a služby. Neuvažuje TOP 09 k posunu k ekologické daňové reformě nebo třeba jen zatížení surovin, jako je uhlí?
Je třeba říct, že zatím se o tom neuvažuje. Přesněji řečeno, uvažuje se o tom v oblasti vysloveně teoretické. Ukazuje se, že reforma je složitější, než se na první pohled zdá. Na papíře vypadá reforma jednoduše, tady se zdraží energie, tady se zlevní práce a celek je výnosově neutrální. Když se ale podíváte do Německa, kde reforma funguje, tak osmdesát procent zisku z ekologických daní se zpátky vrací na různé sociální programy. Nakonec na tom nejvíce vydělávají lidé, kteří mají slušné příjmy a nespotřebovávají zdroje přehnaným způsobem. Ti jsou na tom líp nebo alespoň neutrálně. Zatímco chudý důchodce, který nemá žádný příjem, ale třetinu důchodu musí dát na zdroje, tak na něj to dopadne. To se sice dá kompenzovat, ale celá reforma do určité míry ztrácí smysl, protože s sebou nese obrovské transakční náklady. Zkrátka ďábel je v detailech.

A jen zdražit to uhlí?
Neříkáme, že ne, ale bez důkladných analýz to nejde. A není to na volební program, protože tam se píšou věci, které by se měly myslet vážně. Podobně na nejrůznějších ekologických fórech běžela velká debata, zda zavést uhlíkovou daň nebo povolenky na emise. Řada ekologů se postavila velmi prudce proti daním a jiní říkali, že povolenky jsou ještě daleko horší. Dneska se zdá, že opravdu jsou asi lepší daně. Ale dokud to někdo nevyzkouší, tak je to jen teorie. Musí se udělat pokus na lidech, bohužel.

Volební program nezmiňuje návrh na snižování energetické náročnosti České republiky jako celku, třeba v té podobě, v jaké jej prosazuje Hnutí Duha pod názvem Velká Výzva. Jak se k němu staví TOP 09?
My jsme návrh Hnutí Duha několikrát na expertní komisi TOP 09 projednávali. Řekli jsme si, že se nám v principu líbí, ale opět ďábel je v detailu. Doporučili jsme kolegům z Duhy, aby se pokusili návrh dostat do věcného záměru, ne-li rovnou do paragrafového znění. Ne proto, aby se projednával ve sněmovně, ale aby bylo možné mluvit o detailních krocích. Ale v principu snižování energetické náročnosti podporujeme.

Ve volebním programu přímo zmiňujete jádro jako součást energetického mixu v rámci Státní energetické koncepce. Jaká by měla být jeho role?
Tady musím spíš prezentovat svůj názor, než názor TOP 09. Já si myslím, že TOP 09 silný názor na jádro nemá. K jádru se chováme pragmaticky a snažíme se bránit extrémům. Rozhodně ale jako TOP 09 nechceme zachránit možnou výstavbu Temelína tím, že se zavážeme ke garantovaným výkupním cenám elektřiny.
Jaderná technologie tady zkrátka je a s tím nic nenaděláte. Rušit ho jako v Německu, na to tady opravdu nemáme. Ani kdybych mluvil zcela za sebe, tak bych pro rušení nebyl. Němci jsou nejen bohatší, ale i ekologicky daleko uvědomělejší a jsou schopni leccos pochopit, což u nás není. Rozhodně bych ovšem jádro nerozvíjel a rozhodně bych Temelín z mnoha důvodů nestavěl. Myslím si, že ho není možné postavit bez státních garancí, a že pokud ČEZ garance nedostane, tak tu elektrárnu nepostaví.
U nás je problém s jadernou energetikou v tom, že jsme byli jednou z mála zemí v ruském bloku, kde vůbec nějaký jaderný výzkum existoval. Takže je tu pořád řada chytrých lidí, kteří v něm vidí perspektivu. To je nezanedbatelná společenská síla, proto jsem opatrný, co se týče postoje české veřejnosti. Pokud by šlo o mě, tak bych jadernou technologii nerozvíjel vůbec, což už říkám třicet let. Důvody jsou známé, ale dnes k nim přistupuje zcela jednoznačně další důvod. Stačí se podívat, jakým způsobem roste cena jaderných elektráren a jak klesá cena solárních panelů a dalších obnovitelných zdrojů. A po nehodě v elektrárně Fukušima cena opět vzrostla, ne o procenta, ale o násobky.

Jak by měl vypadat rozvoj obnovitelných zdrojů? Od nového roku nebude pro nové zdroje podpora žádná.
To se nám zase nelíbí, protože je to ode zdi ke zdi. Nějaká podpora být musí a musí být harmonizovaná s Evropskou unií. Podle některých ekonomů, solární a větrné elektrárny už žádnou podporu nepotřebují, protože jsou cenově téměř na úrovní fosilních zdrojů. Zejména pokud by se fosilní zdroje zdanily. Takže podpora obnovitelných zdrojů může být i nepřímá, pomocí daní.
Podle mě je zásadní vybudovat provázané sítě a jednotný dispečink v Evropě. Raději než o obnovitelných zdrojích mluvím o nové energetice. Obnovitelné zdroje jsou sice její důležitou součástí, ale stejně tak by se měly podporovat i přenosové sítě a uchovávání energie. Lidé si dělají legraci z elektromobilů, ale právě ty se dají dobře využít na uchovávání energie. A samozřejmě je tu otázka řízené poptávky, což je naprosto zanedbané. Spotřeba v domácnostech se dá měřit a podle toho zpětně nabízet různé tarify. Ministerstvo průmyslu nebo ČEZ to odmítají a tvrdí, že to už dávno funguje, protože máme levný proud a drahý proud. Což je úplný nesmysl. Takže je potřeba vidět souvislosti.

Jak donutit distribuční firmy, aby skutečně investovaly do přenosových sítí?
Především připravit inteligentní energetickou koncepci. A tu musí připravit lidé, kteří energetice rozumí jednak technicky, ale také jsou ji schopni vidět z pohledu celé Evropy. Když si člověk přečte desítky stránek kritiky energetické koncepce, kterou udělalo sdružení Seven, nebo si přečte  energetickou (R)evoluci Greenpeace či Chytrou energii Hnutí Duha, tak materiálu, ze kterého by se dalo vyjít, je spousta.

TOP 09 by byla schopná vzít návrh řekněme Greenpeace a navrhnout ho v rámci energetické koncepce?
Samozřejmě, proč ne? Když přišlo Hnutí Duha, tak jsme je hned pozvali a diskutovali jsme s nimi.

A funguje i převod do vyšších pater politiky?
Dám příklad. Volební program v oblasti životního prostředí navrhla expertní komise a musí ho schválit výkonný výbor. Každý jednotlivý bod se musel explicitně odhlasovat a tím je pro TOP 09 závazný. A návrh naší expertní komise nebyl změněný prakticky vůbec, program je stejný, jak jsme jej navrhli my. Takže průnik do nejvyšších pater politiky funguje.

Změna klimatu volební program jen zmiňuje. Pro TOP 09 to není silné téma?
Je tam něco málo, ale není to tak výrazné. Upřímně řečeno, nepodařilo se mi najít shodu. Celková uvědomělost a vzdělanost v českém národě včetně politických stran je nízká a ani TOP 09 není výjimkou. Mně by se to líbilo, ale to bych mluvil opravdu jen sám za sebe. Je tam jedna věta, že se nezříkáme zodpovědnosti za klima a i k vůli této větě jsem měl problémy se svými kolegy. Ale zůstala tam. Nebylo ovšem jednoduché důležitost ochrany klimatu vysvětlit, protože pořád funguje mantra, že důležitá je Čína a ne my.

Velkým tématem letošních voleb je krajina. Co navrhuje TOP 09?
Stav krajiny pociťujeme velmi úkorně, naprosto jednoznačně jsme se ztotožnili s peticí za obnovu zemědělské krajiny (ta navrhuje závazný přesun části peněz ze společné zemědělské politiky EU a Programu rozvoje venkova na zlepšení ekologické stability a biodiverzity v krajině pozn. red.). Postoj TOP 09 a můj se stoprocentně shoduje zejména v pohledu na zemědělské hospodaření, stejně jako s kolegy ze zemědělské komise. Myslíme si, že Babiše ne.

Jak by měla vypadat protipovodňová ochrana v krajině?
Především je potřeba začít u územního plánování, jehož součástí by se mělo stát krajinné plánování, s jednoznačnou vazbou na komplexní pozemkové úpravy. Jde o to podívat se na krajinu jinak, než na velké lány, které mají nést ekonomický zisk. To není jen na politické reprezentaci, ale na úřednících, aby se i evropské zemědělské dotace upravily tak, aby nepodporovaly destruktivní činnost.

V programu říkáte, že by dotace měl dostat jen ten, kdo na půdě skutečně hospodaří. Kdo to ale je?
To je obrovský problém, na půdě hospodaří velkopodniky, ale i ty samy půdu pronajímají. To je spíš takový výkřik, že by se s tím něco mělo dělat.

Navrhujete i podporu pro lepší využití zdevastovaných ploch (tzv. brownfieldů). Jakou formou?
Pokud mluvíme o zemědělství, o pozemcích nebo o brownfieldech, vždy skončíme u územních plánů. Ale kdo územní plány dělá? U nás máme jedničkové obce, které plány nedělají, pak dvojkové obce, které je dělají málokdy a trojkové obce a ty územní plány dělají.
Možná bychom měli udělat něco podobného jako před pár lety v Dánsku. Tam si řekli, že mít několik tisíc obcí je zbytečné a vytvořili takzvané komuny, podobně jako mají ve Švédsku. Komuna musí mít nejméně 20 000 lidí. Mnohdy to bylo bolestné, představte si úspěšné město s 18 000 obyvateli, které se musí s někým spojit. Třeba se sousedním městem, s nímž léta soupeří. Ale oni to udělali prakticky bez výjimek. Někdo na novém systému vydělá, někdo prodělá, to už tak život nosí. Ale potom se dá chtít, aby byl solidní územní plán. Ten nemůžete chtít po nějaké malé obci, která si najme architekta kdoví odkud, co ničemu nerozumí, a ještě ho někdo podplatí. Územním plánem všechno začíná. A u nás to nefunguje, vůbec to nefunguje.

Existuje nějaké jiné řešení?
Podle mě by především pomohlo zrušení ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Jedna z mála jejich kompetencí jsou územní plány, které ještě za mě mělo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Chtělo by to promyslet novou koncepci silnějšího MŽP, odebrat zemědělcům kompetence v oblasti vod a pak by to proveditelné bylo. A to by se změnit dalo, bude nová vláda a ta může změnit kompetenční zákon.

Podle programu by se měla zlepšit obecná ochrana přírody mimo chráněná území. Jak?
Na to je jednoduchá odpověď, i když v praxi se těžko realizuje. Na celou krajinu by se mělo pohlížet jako na domov biodiverzity. To má praktickou souvislost s pozemkovými úpravami, remízky, cestami, a na to všechno by se mělo nahlížet i z hlediska ochrany biodiverzity a přírody.

Jak se TOP 09 dívá na znovu oživený návrh na vybudování koridoru Dunaj - Odra - Labe?
To je tak absurdní návrh, že to snad nebudu ani komentovat. Za cenu 300 miliard, která je samozřejmě asi tak desetkrát podceněná. A hlavně k čemu? Navíc stavbu vysvětlovat tím, že vodní doprava je nejekologičtější druh dopravy. To za prvé není pravda, za druhé se kvůli tomu musí udělat takové množství naprosto neekologických úprav v krajině, že stavba vysokorychlostních tratí je proti tomu procházka růžovou zahradou.

Program nezmiňuje Národní park Šumava. Znamená to, že jste se o parku nedohodli? Navrhne TOP 09 zákon o šumavském parku?
Abych pravdu řekl, tak nevím. My jsme se o tom několikrát bavili už proto, že Tomáš Tesař (od roku 2010 náměstek ministra životního prostředí pro sekci ochrany přírody a krajiny za TOP 09 pozn. red.) pomáhal Tomáši Chalupovi se zákonem o Šumavě. Sám za sebe musím říct, že jak jsme se s Tesařem v lecčems shodli, tak v tomhle jsme se krutě neshodli.
TOP 09 má na Šumavu názor jen ve velmi obecné rovině, hlouběji v tuhle chvíli nejsme schopni jít. Podle mě je nejlepší varianta, nechat Šumavu bez zákona. A pokud zákon dělat, tak v podstatě technickým způsobem jako o Národním parku České Švýcarsko. Ten, co se týče cíle zákona, jen cituje zákon o ochraně přírody a krajiny a dál jsou už jen technické věci, jako kde je správa a kolik má park hektarů.