banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

Stanovisko k průzkumu a těžbě břidličného plynu v České republice

 

Z hlediska zátěže životního prostředí je nesporně pozitivní, že metan je z fosilních zdrojů energie po mnoha stránkách nejčistším palivem. Zejména se oceňuje jeho menší příspěvek ke změně klimatu ve srovnání s ropou a zejména s uhlím. Takové hodnocení však není úplné, protože nezahrnuje emise skleníkových plynů spojené zejména s těžbou a transportem břidličného plynu. Podle některých studií (např. Nature, březen 2012), může být celkový příspěvek ke změně klimatu dokonce vyšší než u uhlí, započítají-li se plošné a těžko kontrolovatelné úniky z rozsáhlých polí, kde se nepodaří zachytit a odvést všechen plyn uvolněný z narušených hornin. To se ovšem neobjeví v neúplných statistických údajích, které srovnávají jen emise z uhelných naproti plynovým elektrárnám.

Nesmí se především zapomenout na základní skutečnost, že břidličný plyn je fosilní palivo, a energetika budoucnosti se zcela jistě bude muset bez fosilních paliv úplně obejít právě kvůli zmírnění stále akutněji se projevující globální změně klimatu. Rozvoj i relativně „čistých“ fosilních zdrojů a zejména těch investičně a technicky náročných jako je břidličný plyn odvádějí vzácné ekonomické i technické prostředky principiálně nesprávným směrem. Každá koruna či dolar investovaný do technologií posilující fosilní zdroje znamená chybějící korunu či dolar potřebný na investice pro skutečně udržitelnou budoucnost.

S těžbou břidličného plynu jsou spojena podstatná nebezpečí pro životní prostředí, která teprve v poslední době jsou úplněji dokumentována na základě zkušeností z USA. Těžebními zařízeními jsou hluboké vrty a zařízení na vtlačování vody s chemikáliemi. Jenom při samotném průzkumu je zapotřebí několika vrtů na čtvereční kilometr. Vrtné věže jsou mohutnou stavbou o hmotnosti a výšce přibližně Petřínské rozhledny, s dalšími stavbami a potřebnými zařízeními, sklady (včetně chemikálií), komunikacemi atd. atd. na ploše několika hektarů a s hustou dopravou v širším okolí. Největší problém je voda. Především je velmi reálné nebezpečí kontaminace zdrojů vzácné podzemní vody. Krom toho je na jeden vrt zapotřebí několik milionů litrů na tzv. výplach, na těžbu ještě více než dvojnásobek. Voda se musí někde získat, a použitá opět odvést, přičemž jde o vodu do té míry znečištěnou, že je nutno ji klasifikovat jako nebezpečný odpad. Mezi dalšími dopady jsou hlášeny i seismické projevy (minizemětřesení) spojená s narušením struktury hornin v podzemí. Celkovým výsledkem je zásadní nevratná přeměna celého území, rozsáhlá plošná devastace celé krajiny a intenzivní trvalé znečištění povrchových i podzemních vod.

Negativní vlivy na životní prostředí jsou zcela zásadní vzhledem k uvažované těžbě v Čechách a na Moravě. Spojené státy americké jsou úplně jiná země, než je naše hustě obydlená republika s rozmanitou krajinou měst, vesnic, polí, luk a lesů. Především jde o rozměry: těžební pole v USA mají rozlohu od přibližně jednoho až dvou našich krajů do dvojnásobku celé republiky. Snímky z USA ukazují krajinu, kde není nic jiného než těžní věže táhnoucí se do nedohledna. Není zde živá příroda, lesy, pole, a už vůbec ne místo pro život lidí. Devastace, kterou známe ze Severních Čech, je proti tomu jen lokální drobnost.

Zásadní je však i geologická stavba: u nás je naprosto jiná než v těžených oblastech v Americe. Na základě rysů geologických struktur našeho území lze téměř s jistotou říci, že zde žádný využitelný břidličný plyn být prostě nemůže. Je to situace podobná prakticky v celé střední Evropě, ale jiná než v severovýchodní části Polska. (V jihozápadní polovině Polska, blíže k našim hranicím, se téměř jistě ložiska plynu nevyskytují stejně jako u nás.)
Podrobnější info ZDE (pozn. editora)

Všechny skutečně podložené údaje z našeho území, zejména se to týká Berounska, Trutnovska a Východních Čech vůbec, ale i Vsetínska, ukazují, že nejen případná těžba, ale i samotný průzkum by znamenal velmi vážnou hrozbu pro život obyvatel a jejich prostředí. Ani kdyby nějaký plyn vůbec existoval, což je skoro vyloučeno, jeho ložiska v žádném případě nemohou znamenat jakýkoliv ekonomický nebo jiný přínos.

Ministr Chalupa připravil moratorium na průzkum i těžbu, avšak přes jeho proklamace tento materiál nebyl vládě předložen. Podle dosud známého obsahu tohoto dokumentu však jde spíše o otevření možnosti průzkumy povolit. Naproti tomu ve Sněmovně již je připraven a v Senátu se připravuje zákon obsahující jednoznačný zákaz průzkumu a těžby břidličného plynu. Přesto, že tento návrh je z dílny ČSSD, doporučuji jej podpořit.