banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

Kjótský protokol bude platit až do roku 2020

Martin MATĚJKA, redaktor
--------------------
V Kjótském protokolu se průmyslové země zavazují snížit do konce letošního roku emise skleníkových plynů o 5 % pod úroveň roku 1990. Redukce se týká šesti plynů: oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusného, hydrogenovaných fluorovodíků, polyfluorovodíků a fluoridu sírového. Pro platnost Kjótského protokolu bylo potřeba ratifikace minimálně 55 států a také ratifikace průmyslově vyspělými státy, aby jejich podíl na emisích všech zemí v dodatku 1 činil alespoň 55 %. V prvním dodatku je 35 států, mezi nimi třeba Česko, Kanada, Japonsko a Rusko. Do roku 2006 ratifikovalo Kjótský protokol 163 států a jejich celkové emise činily 61,6 %. K novému Kjótskému protokolu se kromě 27 členských států Evropské unie připojí zhruba desítka dalších zemí jako například Austrálie a Norsko. Nadále mezi nimi chybí třeba Spojené státy a Čína, tedy největší znečišťovatelé ovzduší na světě. Dohromady tak na spolupracující státy připadá jen 15 % celosvětových emisí oxidu uhličitého.

moderátor
--------------------
Ve vysílání vítám Bedřicha Moldana, ředitele z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, dobrý den. Jaké jsou důvody toho, že bylo fungování Kjótského protokolu prodlouženo až do roku 2020?

Bedřich MOLDAN, ředitel, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
--------------------
Ještě bych, než odpovím, doplnil maličko, že mezi ty státy, které se nepřidaly, tak patří samozřejmě také Indie a prakticky všechny velké státy, které nejsou v Evropě a mimo evropské se tam přidala vlastně jen Austrálie a v Evropě je to Evropská unie plus všechny ty podobné státy jako je Norsko, Švýcarsko a podobně. Takže to je jen pro úplnost a skutečně jde o to, že tyhle ty země, které se přidaly k tomu dodatku Kjótského protokolu do roku 2020, tak představuje jen 15 % světových emisí, což je opravdu velmi málo. Čili je to takový určitý jen symbolický krok a je to skutečně velmi bych řekl hubený kompromis, který se podařilo, kterého se podařilo dosáhnout velkým diplomatickým úsilím ze strany hostitelské země a to v podstatě jen proto, aby celý proce nebyl dále zablokován a aby si svět nepamatoval, že Dauhá byla totální katastrofa.

moderátor
--------------------
A má takový hubený kompromis vůbec smysl, pokud se skutečně drtivá většina států a velcí znečišťovatelé nepřipojí?

Bedřich MOLDAN, ředitel, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
--------------------
Má smysl pouze v tom, že ten proces pokračuje a že je určitá platforma, jak vyjednat, jak všichni tedy doufáme, nějakou smysluplnou smlouvu, která by se týkala pochopitelně všech zemí, nikoliv tedy jen těchhle zmíněných 35 nebo kolika málo, tak aby byla vlastně určitá platforma, aby byla určitá cesta, jak vyjednat tuhle to, ten termín byl stanoven naštěstí do roku 2015. Ovšem je smutné to, že na té minulé konferenci klimatické před rokem a i před dvěma lety, bylo jasně domluvena právě ta cesta, která by vedla k této univerzální vlastně dohodě a ta cesta byla bohužel tady v tom Kataru odmítnuta, takže pro to zbyl vlastně jen ten Kjótský protokol, což je vlastně do určité míry opravdu paskvil, protože ten Kjótský protokol od samého počátku byl kritizován ze stejných důvodů, z jakých je kritizován teď a teď ještě tedy více, protože tady od toho odstoupily další státy. Nejen ty slavné Spojené státy, které se vždycky citovaly, ale dneska je to tedy Japonsko, Kanada v těch vyspělých státech.

moderátor
--------------------
A co tedy konkrétně ten kompromis dohodnutý v Dauhá obnáší, jaké kompromisy to jsou?

Bedřich MOLDAN, ředitel, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
--------------------
Ten kompromis obnáší pouze jedinou věc a to je, že se bude dále jednat a že do roku 2015 by se měla nová smlouva vytvořit.

moderátor
--------------------
Členské státy Evropské unie, jak už jste mluvil o tom protokolu, podepsaly Spojené státy a Čína nikoliv. Druhé období Kjótského protokolu odmítá také Rusko, Kanada, Japonsko. Tyto státy primárně uvádějí jako důvod to, že to poškodí jejich průmysl?

Bedřich MOLDAN, ředitel, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
--------------------
Tyto státy uvádějí nejrůznější důvody. Například Rusko to nepodepsalo proto, že se mu nelíbí, jakým způsobem se v Dauhá domluvilo, že se bude započítávat to takzvaný horký vzduch. To znamená, oni se k něčemu zavázali v rámci Kjótského protokolu. Potom ty závazky splnily ještě víc, dá se říct, v uvozovkách přeplnily, ale teď byl určitý mechanismus, že by mohly vlastně nadbytek těch snížených zcela virtuálních neuskutečněných emisí, že by je mohly prodat. A to se na to byl uvalen právě v Dauhá určitý limit, protože prostě se soudilo, že to není úplně tedy zcela etické a zcela rozumné a Rusku se to prostě nelíbí, takže těch důvodů je víc a co se týče poškození průmyslu, tak to je, řekl bych, jedna z takových věcí, která se neustále opakuje, opakuje se argumentuje se takzvaných únicích uhlíku, ale upřímně řečeno, úplně nejdůležitější argument je ten, že prostě se musí zkrátka dohodnout státy všechny a jestliže se nedohodnou všechny, nemá to vůbec smysl, protože dneska například ta Čína je první na světě v emisích skleníkových plynů. Předstihly už před několika lety Spojené státy a jenom ta Čína představuje 22,5 % světových emisí. To znamená, jenom Čína představuje víc než tyhle ty státy, které vlastně se přidaly k tomu Kjótskému protokolu, čili je to opravdu jenom taková jaksi diplomatický způsob, jak ten proces dále, aby ten proces mohl dále pokračovat, aby se skutečně k nějakým dohodám došlo. Jinak ovšem vědci bijí velmi na poplach a říkají, že toto jste se tedy politikové vyznamenali, protože ta změna klimatu pokračuje rychleji než jsme ještě před rokem a dvěma předpokládali a například důkazem je to známé tání ledovců, ale těch věcí je samozřejmě daleko víc. A jako bude problém.

moderátor
--------------------
Tolik tedy Bedřich Moldan, ředitel, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze. Děkujeme a na slyšenou.

10.12.2012
ČRo Rádio Česko | Rozhovor na aktuální téma