banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

NE! průzkumu a těžbě břidlicových plynů zaznělo na odborné konferenci v Polici

Geologické dědictví Kladského pomezí

Konala se ve čtvrtek 13. 9. v Pellyho domech v Polici nad Metují, uspořádalo ji Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy ve spolupráci s Rozvojovým centrem v České Skalici. Zaštítil a moderoval ji náš přední odborník na životní prostředí a historicky první ministr životního prostředí profesor Bedřich Moldan.

Významní odborníci a vědci z České republiky i z Polska a starostové měst a obcí dotčených regionů otevřeli ožehavé a aktuální otázky využití přírodních zdrojů Kladského pomezí.  „Velmi mě těší odborný charakter tohoto semináře a věřím, že odborné názory mohou přítomní odborníci uvést mezi laickou veřejnost a mezi starosty, kteří jsou dnes již daleko poučenější a jsou na první frontě styku s těmito závažnými problémy,“ uvedl v úvodu docent Jiří Oliva, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Dodal, že těžba nerostných surovin měla odedávna sociální dopad do určitých území a byla mnohdy příčinou rozvoje regionu. „Pokládá filozofickou otázku: Jak dalece můžeme nebo dokonce musíme tyto zdroje využívat?“ Připomněl, že těžba přináší často hluboké negativní vlivy ve formě zásahů do krajiny. Uvedl, že veřejnost je registruje a brojí proti nim, obává se kontaminace podzemních vod, ionizujícího záření a dalších vlivů. V 90. letech, kdy se starostové začali více podílet na osudu svých věcí a životu obyvatel, začali si více všímat svých obcí a tedy i záležitostí, které měnily charakter krajiny.

Téměř současně se začaly rozvíjet takzvané geochemické způsoby těžby, které tyto emoce zpočátku nevyvolávaly. „Odpor veřejnosti podnítil rozvoj metod, které se požívají při těžbě uranu – např. metoda hydraulického štěpení v případě plynů. Jsou to záležitosti, které nejsou viditelné, ale ve svých důsledcích mnohem nebezpečnější a ve složitých geologických poměrech Kladského pomezí enormně riskantní. Věc bude nakonec řešena politickým rozhodnutím. Bohužel, stalo se u nás zvykem, že odbornost vrcholových politiků je zcela jiná, než vyžaduje resort, který řídí, takže pro příslušný problém prakticky nulová,“ uvedl Jiří Oliva. „Přitom věci, které nejsou na první pohled vidět, jako je například znečištění podzemních vod, jsou ve skutečnosti nebezpečnější než viditelné zásahy, jako jsou například lomy.“

 

Mgr. Ida Jenková, starostka Police n. M. vítá účastníky seminářeMgr. Ida Jenková, starostka Police nad Metují vítá účastníky semináře
 

Jak je na tom území Broumovska?

V současné době je na území Chráněné krajinné oblasti Broumovsko v provozu 7 středních nebo spíše menších těžeben nerostných surovin, lomů a pískoven. Je však i evidováno 561 starých zátěží, většinou starých skládek odpadů objemu nad 100 m3. Z toho 16 je v místech bývalé těžby (lomy, písníky, cihelny), mnohé však jsou alespoň zčásti neznámého obsahu. Uvedl to Petr Kuna z Agentury ochrany přírody CHKO Broumovsko. Připomněl nejvýznamnější staré ekologické zátěže v chráněné oblasti a v její těsné blízkosti, které vznikly jako důsledek těžby nebo nepřímo v místech historické těžby. Jedná se o Radvanickou haldu (radioaktivita), skládku nebezpečných odpadů Jetřichov – Pasa (pesticidy).

Vyjmenoval také nové záměry průzkumů nebo těžby s potenciálními negativními dopady do území: „Nejvíce diskutovaný je břidlicový plyn (průzkumné území Trutnovsko). Týkají se nás však i záměry v sousedním Polsku, například rozšíření těžby melafyru v lomu Tlumaczów či otevření nového lomu Rybnica u Andrzejówky, sledujeme i plánovaný průzkum ložisek uranu (Radków) a úvahy o otevření jeho těžby (Okrzeszyn)."

Voda nad zlato

Profesor Bedřich Moldan připomněl, že celosvětovým tématem číslo jedna jsou vodní zdroje, které však v našem regionu může ohrozit i byť „jen“ průzkum těžby břidlicových plynů. Jeho jasnou prioritou je ochrana podzemních vod.  „Povrchové zdroje, které v České republice využíváme pro pitnou vodu asi z 65 procent, jsou poměrně zranitelné. Musíme se připravit na změnu klimatu, na jejich případné vysoušení. Podzemní vodu budeme stále více potřebovat. A její kontaminaci nemůžeme v případě zmíněných vrtů nikdy zcela vyloučit. Může být různého druhu, jak při samotném provozu vrtu tak i při případné havárii,“ uvedl Bedřich Moldan.

Doktor Ivan Koroš z Hydrogeologické společnosti ve svém příspěvku dokladoval, že Trutnovsko a celá oblast Kladského pomezí je jedním z nejvýznamnějších zdrojů pitné vody. Ze zdrojů podzemní vody oblasti Polické pánve je zásobován region Broumovska, ale i Náchod, Nové Město nad Metují. Vodárenský systém je propojený přes Českou Skalici a Jaroměř do Hradce Králové.

„K rizikům spojeným s průzkumem a těžbou plynu pomocí hydraulického štěpení patří ohrožení režimu podzemních vod porušením hornin ve velkých hloubkách bez efektivní možnosti kontroly a nápravy. Kvalita podzemních vod je ohrožena vytvořením komunikačních cest tím, že se propojí hluboké a mělké struktury,“ uvedl doktor Koroš, podle kterého není jistota účinné nápravy v případě porušení skalního masivu do větších vzdáleností, než bylo očekáváno. Existuje také vážné riziko nepředvídaných závad nebo havárií. Ivan Koroš doporučil vyloučit nejen vodárenské, ale i tektonicky exponované oblasti z průzkumného území, resp. zde tyto činnosti neumožnit.

Podzemní těžba uranu loužením: neblahé dědictví totalitního režimu

Doktor Zbyněk Vencelides ze společnosti Ochrana podzemních vod podrobně vysvětlil, jaké vážné důsledky měla a dosud má těžba uranu podzemním vyluhováním v oblasti Stráže pod Ralskem, prováděná pod sovětským dohledem velmi necitlivou metodou kyselého loužení. Do podzemí byly vtlačeny miliony litrů kyseliny sírové, která většinou stále ještě na místě zůstává a ohrožuje cenné zdroje podzemní vody. Probíhá nákladná sanace, která stojí daňové poplatníky stovky milionů ročně a je plánována do r. 2037.

  

  

 

HF těžba je „pozvolný studený atomový výbuch“

Doktor Oldřich Fatka z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy laicky vysvětlil, že „Těžba břidlicového plynu metodou hydraulického štěpení, HF, je takový pozvolný studený atomový výbuch ničící po desetiletí podzemí i povrch.“ Uvedl, že HF představuje natolik vysoké nebezpečí, že tuto metodu vnímáme až i jako otázku národní bezpečnosti.

Publiku vyjmenoval třináctero poškození HF Metodou. Patří mezi ně zemětřesné otřesy (až do 2,4 st. Richterovy škály), jedovaté chemikálie, někdy rakovinotvorné či mutagenní, emise zemního plynu (min. 10 % uniká do atmosféry), kontaminaci půdy toxickými chemikáliemi a  odpady, riziko znečištění podzemní vody (v ČR jde o vůbec nejsilnější faktor pro odmítnutí HF). Krajina se změní na průmyslovou (věže, plynovod, plošiny, toxické laguny, nutná hustá síť cest), což znamená zcela zásadní střet s krajinným rázem a následné ochromení turismu.

„Metoda HF je navíc v rozporu minimálně s pěti zákony - o vodách, o odpadech, o ZPF, ochraně přírody a o předcházení ekologické újmě,“ uvedl doktor Fatka. „Vzhledem k hustotě osídlení, rizikové geologické situaci, střetu s legislativou a nezajímavým zásobám břidličného plynu v ČR je nutné odmítnout HF metody na celém území ČR.“

Docent Jiří Oliva vyjádřil svůj názor na tento průzkum a potažmo těžbu: „Je negativní. Už samotný průzkum znamená devastaci, protože jeden vrt nezabírá pouze jeden ar, jedná se o velkou plochu několika hektarů. Navíc jsem ještě nečetl žádné odborné pojednání, které by mě přesvědčilo o tom, že vůbec toto geologické podloží je vůbec schopno nějaký plyn obsahovat. Domnívám se, že to záležitost naprosto nereálná a spíše než o nějakou snahu o řešení energetické bezpečnosti státu jde spíše o ryze obchodní záležitost.“

K tomu se připojuje profesor Bedřich Moldan: „V současné době hlavním aktérům těžby ani tak nejde o to těžit plyn, ale postavit těžební infrastrukturu, potřebují připravit skupiny hloubkových vrtů, na tom zbohatnou. Samotný vrt je velmi náročná záležitost, je to jako fabrika. Musí se postavit cesty a celá logistika. Je to nesmírně sofistikovaná záležitost.“ Bedřich Moldan přítomné starosty ujistil, že bude vývoj celé záležitosti sledovat a odborně do ní zasahovat.

Zdena Hanyšová-Celá

 

TV reportáž ze semináře

Podklady přednášejících (PowerPoint)

RNDr. Ivan KorošKLADSKÉ POMEZÍ , Hydrogeologické poměry a vodohospodářský význam regionu (12 MB)

Ing. Petr Kuna - Chráněná území a těžba nerostných surovin na příkladu CHKO Broumovsko (146 MB)

doc. RNDr. Oldřich Fatka - Trutnovsko, Náchodsko a Český kras očima geologů (11 MB)

prof. Piotr Migoń - Kladské pomezí – jedinečná krajina na hranicích Čech a Polska (14 MB)

doc. RNDr. Oldřich Fatka - Problematika metody těýby břidličných plynů (19 MB)

RNDr. Zbyněk Vencelides, Ph.D., - Dopady kyselého loužení uranové rudy na životní prostředí (5 MB)