banner

Video k mým 80. narozeninám

Osmdesáté narozeniny jsem oslavil ve vile Lanna v kruhu přítel. Podívejte se na zdravici, kterou mi u této příležitosti společně vytvořili.
bm80 

Geologické dědictví kladského pomezí

Klima

Klima neboli podnebí je definováno jako průměrný stav atmosféry v daném místě; projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota...

 

 

Reportáž z mezinárodního semináře

Geologické dědictví Kladského pomezí

K územním limitům těžby uhlí v Podkrušnohoří

Vláda, která je před téměř 20 lety stanovila, nechtěla pokračovat v devastujících praktikách minulého režimu, který těžbě uhlí obětoval celá města včetně jedinečných historických památek, o osudech lidí a celé krajiny nemluvě. Samozřejmě hodnota uhelných zásob byla dobře známa, avšak usoudilo se, že hodnota území je vyšší a je třeba ji zachovat. Při úvaze o hodnotách území pak musíme mít na paměti jedinečnost lidských sídel a celé krajiny, jež chceme zachovat nejen pro sebe, ale i pro příští generace.
I dnes srovnáváme "aktiva nadzemní" s aktivy podpovrchovými. V obou případech je možno provést takzvanou ekonomickou valuaci, jejímž výsledkem je zhodnocení ve finančním vyjádření (v korunách). Zdálo by se to relativně jednoduché v případě uhlí, které má svou tržní cenu. Nemůžeme ovšem nevystačit jen s hodnotou zásob založenou na ceně uhlí, protože na váhu padají i úvahy o energetické bezpečnosti, soběstačnosti a řada dalších faktorů včetně vlivu spalování uhlí na klimatický systém planety. Všem těmto skutečnostem lze přiřadit určitou ekonomickou hodnotu, například založenou na předpokládané ceně emisí tuny oxidu uhličitého. Na druhé straně ekonomové dnes umějí zhodnotit nejen kolik stojí budovy – běžné i historické včetně například zámku Jezeří – ale ekonomicky vyčíslit i lidské preference podle toho, jak si lidé cení různých skutečností včetně hodnoty vlastního domova. Rovněž se finančně dají vyjádřit hodnoty přírodní od chráněných druhů rostlin a živočichů přes význam čisté a neporušené krajiny až po zhodnocení turisticky atraktivních míst včetně pěkných vyhlídek. Lze spočítat i hodnotu potencionálního nebezpečí, které je například spojeno s eventuální nestabilitou krušnohorských svahů a hrozbou jejich případných sesuvů.
Cítíme, že pouhé ekonomické srovnání obou typů aktiv, i kdyby bylo plně proveditelné, nestačí. Rozhodování musí být založeno i na dalších snad "jemnějších", avšak neméně závažných argumentech.
Především by bylo velmi nesprávné, kdybychom vycházeli jen ze současného stavu a neuvažovali předpokládaný vývoj do blízké i vzdálenější budoucnosti. Význam uhlí pak musíme hodnotit v kontextu širšího uvažování o energetice. Využití uhlí pro získávání energie v nepříliš účinných parních elektrárnách nebo i teplárnách rozhodně není nejlepším zdrojem energie, zejména v souvislosti se snahou po ochraně klimatu. Všeobecně se přijímá (závěry mnoha mezinárodních jednání jak na úrovni OSN, G8, G20, tak i EU), že do r. 2050 bude třeba snížit emise skleníkových plynů v průmyslově rozvinutých státech o 80-90%, jestliže se má zabránit potencionálně katastrofálnímu překročení růstu teploty o více než 2o C. Předpokládá se, že celosvětově by měly emise těchto plynů vrcholit někdy v období 2020-2025 a pak by měly radikálně klesat a to i v rozvojových zemích. Pokud se má dosáhnout úspěchu, musí státy rozvinuté jít příkladem a nastoupit co nejdříve cestu radikálních redukcí. Není třeba zdůrazňovat, že takovýto manévr je nesmírně náročný po všech stránkách, můžeme diskutovat o různých cestách jak toho dosáhnout. Jisté však je, že současné způsoby využití uhlí mezi tyto způsoby rozhodně nepatří.
Různé studie ukazují, že pro bezprostřední budoucnost se bez uhelných zásob za těžebními limity určitě obejdeme a to jak z hlediska výroby elektřiny, tak i zajištění tepla. Proto se mi zdá, že otázka prolomení limitů je do velké míry irelevantní. Proč bychom to dělali? Na jedné straně chceme zachovat lidská sídla i krajinu se všemi jejími hodnotami, na druhé straně se můžeme bez uhlí obejít jak v bezprostřední, tak i ve vzdálenější budoucnosti. Otázka limitů je nepochybně součástí širší diskuse o energetice vůbec a o energetice v České republice zvláště. Až dosud tato diskuse postrádá dostatečně široké a dlouhodobé zakotvení.